ECLI:CZ:US:2018:4.US.1774.18.1
sp. zn. IV. ÚS 1774/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu T. R., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2018 elektronicky bez podpisu, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel T. R. Doručené podání je podle svého obsahu nejasné, nesrozumitelné a nesplňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z obsahu podání lze zjistit pouze to, že navrhovatel brojí proti řízením vedeným pod sp. zn. MSPH 77 INS 8514/2016 u Městského soudu v Praze a pod sp. zn. 1 VSPH 2030/2017 u Vrchního soudu v Praze a namítá údajné porušení práva na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Ve svém podání navrhovatel nenapadá žádná konkrétní rozhodnutí a žádá, aby mu "ve všech řízeních o dovolání před Nejvyšším soudem a v řízeních o ústavních stížnostech před Ústavním soudem byl bezplatně přidělen advokát a současně aby mu byla poskytnuta lhůta 60 dnů k doplnění stížnosti".
Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích, kladených na ústavní stížnost ustanovením §30 a §31 zákona o Ústavním soudu, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud s ústavní stížností nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1520/15, IV. ÚS 588/14, II. ÚS 70/15, II. ÚS 492/15, III. ÚS 1521/15, IV. ÚS 2098/17, IV. ÚS 4084/16, II. ÚS 3687/16 a IV. ÚS 3683/17) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
Vzhledem k této skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětný návrh proto odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2018
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj