ECLI:CZ:US:2018:4.US.2474.18.1
sp. zn. IV. ÚS 2474/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Jany Miljevičové, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soud Hradci Králové ze dne 7. 3. 2016 č. j. KSHK 45 INS 172/2015-B-18/celk.7, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se na Ústavní soud obrátila s podáním totožného znění jako její ústavní stížnost ze dne 7. 5. 2016 proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 3. 2016, č. j. KSHK 45 INS 172/2015-B-18/celk.7, která byla pro nepřípustnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 5. 2016, sp. zn. III. ÚS 1534/16. Ke svému podání navrhovatelka přiložila usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2018, č. j. 11 Cmo 17/2018-94.
Jelikož navrhovatelka nebyla právně zastoupena a její podání nesplňovalo ani další náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla dopisem ze dne 24. 7. 2018 (doručen dne 25. 7. 2018) vyzvána k odstranění vad podání a stanovena jí k tomu 15 denní lhůta. Navrhovatelka byla informována o možnosti podat České advokátní komoře žádost o určení advokáta a byla rovněž poučena o následku neodstranění vad, kterým by bylo odmítnutí jejího návrhu podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Dne 7. 8. 2018 obdržel Ústavní soud žádost navrhovatelky o prodloužení lhůty pro odstranění vad podání a zajištění právního zástupce ze dne 6. 8. 2018. Navrhovatelka v dopisu sdělila, že se s žádostí o určení advokáta obrátila na Českou advokátní komoru, která má na vyřízení žádosti 30 dnů, proto není v jejích silách lhůtu stanovenou Ústavním soudem stihnout.
Ústavní soud si u České advokátní komory telefonicky ověřil tvrzení navrhovatelky o podání žádosti o určení advokáta. Dle sdělení České advokátní komory ke dni 9. 8. 2018 nebyla evidována žádost o určení advokáta ani ke jménu navrhovatelky, ani ke jménu Kamila Páchy, jehož stěžovatelka označila za svého obecného zmocněnce, jak vyplývá z plné moci přiložené k dopisu z 6. 8. 2018.
Zákon o Ústavním soudu stanovuje náležitosti ústavní stížnosti (zejména §30, 34), aby mohla být pokládána za bezvadnou, a stanovuje také lhůtu (§72 odst. 3), v níž je nutno ústavní stížnost podat, aby nebyla považována za opožděnou. Ústavní stížnost musí zákonem předepsané náležitosti zásadně splňovat již v této zákonné lhůtě.
Ústavní soud však s ohledem na často složitý přístup k právní pomoci, zvláště v případě nemajetných navrhovatelů, postupuje vstřícně a vyzývá navrhovatele k odstranění vad podání, k čemuž jim stanovuje dodatečnou soudcovskou lhůtu, kterou lze výjimečně k žádosti navrhovatele i prodloužit. Navrhovatel však musí Ústavní soud přesvědčit o odůvodněnosti a smysluplnosti prodloužení lhůty, které lze zpravidla akceptovat v situaci, kdy se navrhovatel podle pokynů, sdělených mu Ústavním soudem ve výzvě k odstranění vad, obrátil na Českou advokátní komoru se žádostí o určení advokáta.
Pokud však navrhovatelka v původně stanovené lhůtě neučinila ani tento základní krok k účinné obraně svých práv, jak bylo u České advokátní komory ověřeno, není důvodu řízení před Ústavním soudem o vadném podání navrhovatelky prodlužovat.
Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl pro neodstraněné vady podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2018
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj