ECLI:CZ:US:2018:4.US.3527.18.1
sp. zn. IV. ÚS 3527/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu obchodní korporace: Palírna U Zeleného stromu a. s. se sídlem v Ústí nad Labem, Drážďanská 14/84, zastoupené Mgr. Tomášem Chlebounem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 6, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018, č. j. 3 Cmo 54/2018-455, a Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2017, č. j. 21 Cm 69/2011-373, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a obchodní korporace Milan METELKA a. s. se sídlem v Drnovicích 723, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2011, č. j. 21 Cm 69/2011-45, bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo ve prospěch navrhovatele vedlejšímu účastníkovi uloženo zdržet se užívání označení výrobku specifikovaného ve výroku rozhodnutí.
Ve věci bylo následně rozhodnuto meritorně; žaloba navrhovatele byla nejprve pravomocně zamítnuta, Nejvyšší soud však v rámci řízení o mimořádném opravném prostředku zrušil rozsudkem ze dne 26. 9. 2017, č. j. 23 Cdo 2159/2015-355, předcházející rozsudky nalézacího i odvolacího soudu.
Navrhovatel podal dne 21. 11. 2017 návrh na zrušení předběžného opatření, neboť podle něj pominuly důvody, pro které bylo nařízeno v jeho prospěch. Navrhovatel vystupoval v řízení před obecnými soudy v procesní pozici žalobce, navrhovatele předběžného opatření, odvolatele i dovolatele.
Napadenými rozhodnutími soudy zamítly návrh žalobce (navrhovatele) na zrušení předběžného opatření s odůvodněním, že předběžné opatření zaniklo (automaticky) ze zákona podle ustanovení §77 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť původními rozsudky městského a vrchního soudu byla navrhovatelova žaloba pravomocně zamítnuta.
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud a uvádí, že mu bylo odepřeno právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a čl. 11 odst. 1 Listiny. Tvrdí, že uvedená základní práva byla porušena tím, že se obecné soudy odmítly zabývat věcně jeho návrhem na zrušení předběžného opatření s odůvodněním, že již zaniklo ze zákona a není třeba tuto skutečnost deklarovat výrokem soudního rozhodnutí.
Ústavní soudnictví je vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jinými procesními prostředky. Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, to mj. znamená, že ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. Řízení před Ústavním soudem nastupuje až po vyčerpání všech ostatních prostředků, nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti (§75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
S obecnými soudy je třeba souhlasit v tom, že v situaci, kdy předběžné opatření zaniklo ze zákona z důvodu zamítnutí žaloby navrhovatele, je nadbytečné o zániku dodatečně rozhodovat na návrh účastníka. Navrhovatel však především nevyčerpal všechny prostředky na ochranu svých práv. Podle ustanovení §27 vyhl. č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, může předseda senátu (samosoudce) na žádost těch, kteří to potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých ze spisu. Navrhovatel tedy mohl jednoduše požádat o vydání úředního potvrzení, v němž bude uvedeno, že předběžné opatření zaniklo ze zákona k určitému datu, a netřeba se vydání podobného "potvrzení" domáhat přímo u Ústavního soudu.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv, Ústavní soud podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl jako nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2018
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj