ECLI:CZ:US:2018:4.US.3861.17.1
sp. zn. IV. ÚS 3861/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Š. N., zastoupené. Mgr. Magdou Babákovou Kolečkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská 156/2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2017 č. j. 37 Co 86/2017-318 a Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 12. 2016 č. j. Nc 213/2015-206 a o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o svěření nezletilé stěžovatelky a jejího nezletilého bratra do péče matky a rozhodnuto o výživném.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k projednání věci, zkoumá formální náležitosti ústavní stížnosti a podmínky její přípustnosti. K podání ústavní stížnosti je ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), oprávněna fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. V řízení před Ústavním soudem přitom mohou vystupovat pouze fyzické osoby, které mají procesní způsobilost (srov. §20 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu).
Z ústavní stížnosti vyplývá, že ji podala přímo nezletilá, narozená dne XX, přičemž sama podepsala plnou moc zmocňující v záhlaví uvedenou advokátku k jejímu podání. V řízení před civilními soudy byla nezletilá zastoupena opatrovníkem, Městským úřadem Boskovice.
Ústavní soud zvažoval, zda je nezletilá s ohledem na svůj věk způsobilá jednat samostatně, zejména porozumět smyslu a významu řízení o ústavní stížnosti. V projednávané věci k takovému závěru nedospěl. Ústavní soud má za to, že stěžovatelka s ohledem na svůj nízký věk, tj. dvanáct let, právě smyslu a významu řízení o ústavní stížnosti porozumět není schopna a k podání ústavní stížnosti, tj. k vyhledání advokátky a k podpisu plné moci, nemohla dospět samostatně, ale naopak pod vedením jiné zletilé osoby. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že podle ustanovení §892 obč. zák. mohou rodiče zastoupit dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé, žádný z rodičů však nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů.
Za daných okolností Ústavní soud nemohl ani posoudit možný konflikt zájmů mezi rodiči a nezletilou, kterého si sama stěžovatelka s ohledem na svůj věk není vědoma. Ústavní soud ve své předchozí judikatuře sice připustil možnost podání ústavní stížnosti nezletilou osobou, nicméně se tak stalo s ohledem na konkrétní okolnosti případu a skutečnost, že vesměs šlo o osoby blízké věku zletilosti.
O takový případ v projednávané věci evidentně nejde. Ústavní soud při rozhodování vzal v úvahu i fakt, že otec stěžovatelky podal dne 12. 12. 2017, tj. den po podání její ústavní stížnosti, ústavní stížnost v podstatě s totožnou skutkovou a právní argumentací. Při přezkoumání této ústavní stížnosti, vedené pod sp. zn. II. ÚS 3880/17, tak s ohledem na totožnost věci bude z ústavněprávního hlediska posouzena argumentace uplatněná stěžovatelkou, neboť právě na ní je založena ústavní stížnost vedená pod sp. zn. II. ÚS 3880/17.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítnuta. Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti nebyl dán důvod pro odložení vykonatelnost napadených rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2018
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj