ECLI:CZ:US:2019:1.US.1159.19.1
sp. zn. I. ÚS 1159/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Aleše Mazoucha, zastoupeného JUDr. Martinem Vlčkem, advokátem, se sídlem v Praze, Anglická 521/4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2019 č. j. 39 Co 316/2018-56, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. září 2018 č. j. 22 C 210/2017-44 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. března 2019 č. j. 22 C 210/2017-59, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2019 č. j. 39 Co 316/2018-56, kterým bylo ve věci stěžovatele jako žalobce proti žalovaným Marcelu Repaskému a Lence Repaské o náhradu škody a újmy potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 9. 2018 č. j. 22 C 210/2017-44, jímž byl zamítnut stěžovatelův návrh na ustanovení právního zástupce. Dále se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 3. 2019 č. j. 22 C 210/2017-59, jímž byl v téže věci vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů vylíčil rozhodující skutečnosti, na základě kterých se domáhá vydání rozhodnutí, označil důkazy, a úplně a srozumitelně vyjádřil žalobní petit.
2. Stěžovatel s názorem soudů nesouhlasí a považuje jej za projev nesprávného právního posouzení, když se prý nedostatečně vypořádaly s jeho argumenty. Stěžovatel poukázal na svoji složitou životní situaci, kterou v rozhodných skutečnostech soudům údajně dostatečně vyložil. V rámci soudního řízení byla stěžovatelem také avizována již vzniklá škoda, přesahující 5 000 Kč. Soudním systémem je prý stěžovateli upíráno právo na právní zastoupení, což se dá napravit jen jmenováním dostatečně erudovaného a zkušeného právního zástupce, který by jeho nároky formuloval.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V právních závěrech obecných soudů nebylo shledáno nic neústavního; obsahují podrobné odůvodnění, pokud jde o skutková zjištění i právní závěry. Jestliže soudy respektují jak podmínky dané procesními a hmotněprávními předpisy, tak zásady plynoucí z ústavního pořádku České republiky, nespadá do pravomoci Ústavního soudu činnost a rozhodnutí obecných soudů přezkoumávat. Městský soud v Praze (stejně jako předtím Obvodní soud pro Prahu 1) v napadeném usnesení řádně odůvodnil, proč nebylo možno stěžovateli v jeho žádosti o ustanovení právního zástupce vyhovět. Své osobní a majetkové poměry totiž řádně netvrdil ani kvalifikovaně nedoložil. Pokud jde o napadení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (jímž byl stěžovatel vyzván, aby ve stanovené lhůtě vylíčil rozhodující skutečnosti, na základě kterých se domáhá vydání rozhodnutí, označil důkazy, a úplně a srozumitelně vyjádřil žalobní petit), tak to již z podstaty věci nemohlo porušit žádné z jeho ústavně zaručených práv, když právě tímto usnesením byl řádně poučen a byla mu dána šance, aby své předchozí nevyhovující podání upravil tak, aby se jím soud mohl zabývat.
4. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. července 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu