ECLI:CZ:US:2019:1.US.1297.19.1
sp. zn. I. ÚS 1297/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Karlem Bockem, advokátem se sídlem Lidická 613, Frýdek-Místek, proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. června 2018 č. j. 5 T 27/2018-157, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení okresního soudu, neboť se domnívá, že jím byla dotčena jeho ústavně zaručená práva garantovaná zejména čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochrany lidských práv a základních svobod.
2. Z přiložených dokumentů Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením okresní soud podle §222 odst. 2 tr. ř. postoupil Městskému úřadu v Novém Bydžově trestní řízení proti obžalovanému L. M. pro skutek, v němž obžaloba spatřovala přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Stěžovatel vystupoval v řízení jako poškozený. Stěžovatel podal proti usnesení o postoupení věci stížnost. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 8. 2018, č. j. 11 To 314/2018-178, stížnost zamítl podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť stěžovatel není osobou oprávněnou ji podat.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že okresní soud nesprávně vyhodnotil průběh dopravní nehody. Nesouhlasí se stanovením poměru, kterým se na nehodě podílel stěžovatel. Nezabýval se tím, proč se s odkazem na princip omezené důvěry v dopravě mohl jenom obžalovaný spoléhat na to, že stěžovatel bude dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích a stěžovatel se na dodržování pravidel provozu ze strany obžalovaného spoléhat nemohl.
4. Napadené usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2018, č. j. 5 T 27/2018-157, bylo stěžovateli i jeho tehdejšímu právnímu zástupci doručeno dne 2. 8. 2018.
5. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
6. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
7. Stěžovatel se domáhá přehodnocení skutkových zjištění i právního hodnocení, které učinil okresní soud v trestním řízení, které pro něj skončilo usnesením o postoupení věci k projednání přestupku, proti němuž není příslušný podat stížnost (tu i podle poučení v napadeném usnesení může podat jen státní zástupce). Napadené usnesení je tedy posledním procesním prostředkem ochrany podle citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu.
8. To mu bylo doručeno dne 2. 8. 2018. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak již skončila v roce 2018.
9. Za situace, kdy předmětná ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 17. 4. 2019, stalo se tak zcela evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
10. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti napadeným usnesením byla podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.
11. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost v této části podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. června 2019
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj