ECLI:CZ:US:2019:1.US.1591.19.1
sp. zn. I. ÚS 1591/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatelky J. V., zastoupené Mgr. Davidem Strupkem, advokátem, sídlem Jungmannova 36/31, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2019 č. j. 18 Co 40/2019-2464, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. prosince 2018 č. j. 32 P 35/2015-2417 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. března 2018 č. j. 32 P 35/2015-2360, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a D. J. B. a nezletilých D. K. B., a R. V. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Vedlejším účastníkům, nezletilým D. K. B., a R. V. B., se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedenému před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 1591/19 ustanovuje opatrovníkem Městská část Praha 1, sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1 - Nové Město.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 13. 5. 2019, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") a Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 36 a následujících Listiny základních práv a svobod.
2. Napadeným rozsudkem obvodního soudu bylo rozhodnuto o zvýšení výživného, které je stěžovatelka povinna platit na výživu nezletilých vedlejších účastníků. Stěžovatelka tvrdí, že o vydání napadeného rozsudku se dozvěděla až ve fázi výkonu rozhodnutí, neboť v řízení předcházejícím vydání rozsudku jí byly veškeré písemnosti nesprávně doručovány do datové schránky tzv. fikcí. Z toho důvodu se následně domáhala prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání a vyslovení neúčinnosti doručení, avšak napadeným usnesením obvodního soudu byly tyto návrhy stěžovatelky zamítnuty. Městský soud pak závěry obvodního soudu napadeným usnesením potvrdil.
3. Podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s §469 zákona o zvláštních řízeních soudních a §892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
4. Ústavní stížnost stěžovatelky napadá rozhodnutí obecných soudů dotýkající se konkrétních zájmů nezletilých (řízení o návrhu na zvýšení výživného), přičemž nezletilí mají postavení vedlejších účastníků řízení o ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že jejich zákonní zástupci jsou také účastníky tohoto řízení, může dojít ke střetu jejich zájmů. Z tohoto důvodu Ústavní soud ustanovil nezletilým opatrovníka schopného účinně hájit jejich zájmy, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy a případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník Městská část Praha 1 vystupující jako kolizní opatrovník nezletilých již v řízení před obecnými soudy.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. května 2019
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu