ECLI:CZ:US:2019:1.US.1849.19.1
sp. zn. I. ÚS 1849/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Praha, Rašínovo nábřeží 390/42, adresa pro doručování Územní pracoviště Ostrava, odbor právních služeb, se sídlem Ostrava - Radvanice, Lihovarská 1335/9, proti usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 141/2001-91, usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 1. 2019 č. j. 8 C 141/2001-184 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2019 č. j. 15 Co 67/2019-191, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se s odvoláním na čl. 36 Listiny základních práv a svobod domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí. Napadeným usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 141/2001-91 bylo zastaveno řízení ve věci žalobce Jaroslava Remeše proti žalované Obci Milotice nad Opavou s odkazem na §107 odst. 5 o. s. ř. s odůvodněním, že žalobce zemřel v průběhu řízení, všichni v úvahu přicházející dědicové po zůstaviteli své dědictví odmítli, když bylo konstatováno jeho předlužení, žádné dědictví tedy nepřipadne ani státu a lze tedy dovodit, že žalobce nemá žádného právního nástupce. Okresní soud v Bruntále dále usnesením ze dne 7. 3. 2016 č. j. 8 C 141/2001-140 ve smyslu §107 o. s. ř. rozhodl tak, že na místo žalobce pokračuje v řízení jako s žalobcem se stěžovatelkou.
Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě pak bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 1. 2019 č. j. 8 C 141/2001-184, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatelky proti usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 141/2001-91 s odkazem na §208 o. s. ř. jako opožděné.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti a včasnosti ústavní stížnosti.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Takovým procesním prostředkem je i žaloba pro zmatečnost. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Žaloba pro zmatečnost přitom patří právě mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08). Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatelů.
Z podané ústavní stížnosti však nevyplývá, že by stěžovatelka tohoto mimořádného opravného prostředku využila. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost v této části posoudit jako návrh nepřípustný.
Pokud jde o usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 7. 2011 č. j. 8 C 141/2001-91, je ústavní stížnost směřující do tohoto usnesení nutno považovat za návrh podaný po lhůtě stanovené v ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále bylo doručeno dne 24. 8. 2016, zatímco ústavní stížnost byla podána až dne 5. 6. 2019.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) a písm. b) zákona o Ústavním soudu zčásti jako návrh nepřípustný a zčásti jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. července 2019
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj