ECLI:CZ:US:2019:1.US.2198.19.1
sp. zn. I. ÚS 2198/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 287/18, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019 č. j. 29 Co 1/2019-141 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 7. 2018 č. j. 6 C 397/2016-110, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 7. 2018 č. j. 6 C 397/2016-110, jímž bylo ve věci stěžovatele jako žalobce proti žalovanému Petru Mlýnskému (vedlejšímu účastníkovi v řízení před Ústavním soudem) rozhodnuto tak, že žaloba s návrhem, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit stěžovateli částku 29 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019 č. j. 29 Co 1/2019-141 byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 potvrzen.
2. Stěžovatel se závěry soudů nesouhlasí a je toho názoru, že porušily jeho práva, zaručená v čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Výše uvedené částky se domáhal z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož podle něj užíval vedlejší účastník řízení neoprávněně část jeho pozemku o výměře 81 m2 v katastrálním území Dejvice. Žalovaný v průběhu řízení před soudy tvrdil, že sporný pozemek užíval v dobré víře, že mu patří, jelikož jednal v omluvitelném omylu vyvolaném Ing. Beránkem. Soudy argumentaci žalovaného přisvědčily, aniž by se prý řádně zabývaly námitkami stěžovatele ohledně splnění podmínek vydržení, zejména tzv. dobrověrné držby. Podle stěžovatele žalovaný vedlejší účastník řízení nemohl být v dobré víře, že mu k pozemku patřilo právo užívání, které se následně transformovalo ve vlastnické právo, neboť věděl, že pozemky tvořící bývalou odstavnou plochu jsou ve vlastnictví třetích osob. V dobré víře podle stěžovatele žalovaný nebyl ani v důsledku tzv. omluvitelného omylu, vyvolaného ústním sdělením Ing. Beránka, že "zajistí přidělení části pozemku bývalé odstavné plochy do osobního užívání".
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Pokud soudy respektují podmínky dané procesními a hmotněprávními předpisy, jakož i zásady plynoucí z ústavního pořádku České republiky, nespadá do pravomoci Ústavního soudu činnost a rozhodnutí obecných soudů podrobně přezkoumávat. Městský soud v Praze (stejně jako předtím Obvodní soud pro Prahu 6) v napadeném rozsudku řádně odůvodnil, proč nebylo možno stěžovatelově žalobě vyhovět. Uvedl přitom zejména, že v daném případě byly klíčové okolnosti, za nichž došlo k připlocení sporné části pozemku k dosavadnímu pozemku žalovaného a jeho rodičů, když v době výstavby rodinného domu vydal roku 1984 tehdejší ONV rozhodnutí o zrušení dříve plánované odstavné plochy s tím, že vlastníci domu byli vyzváni, aby požádali o přidělení inkriminované části pozemku do osobního užívání. Rodiče žalovaného tak neučinili, ale jenom proto, že byli ujištěni Ing. Beránkem, který tehdy zajišťoval výstavbu domů v celém přilehlém okolí, že vše potřebné zajistil a že si mohou pozemek legálně připlotit. Od té doby nikdo držbu pozemku nenapadl a stěžovatel se po žalovaném a jeho rodičích po třicet let ničeho nedomáhal. V těchto závěrech nelze shledat nic neústavního. Napadené rozsudky obecných soudů obsahují podrobné a dostatečné odůvodnění, pokud jde o skutková zjištění i právní závěry a stěžovatel se jen domáhá přehodnocování provedeného dokazování a vydání rozhodnutí, které konvenuje jeho právnímu názoru. Ústavní soud za těchto okolností neshledal žádný důvod k hlubší ingerenci do daného případu, jelikož k žádnému zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo.
4. Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu