ECLI:CZ:US:2019:1.US.2526.19.1
sp. zn. I. ÚS 2526/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti K. J., advokáta, a jeho nezletilých synů K. J. a Š. J., proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 sp. zn. 2 ZN 1564/2019 ze dne 22. 5. 2019 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta stížnost směřující proti usnesení policejního orgánu o odložení trestního oznámení stěžovatele pro podezření trestného činu vystavení nepravdivé lékařské zprávy.
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž dospěl k závěru, že návrh je nepřípustný. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691), jakož i v rozhodnutích na něj navazujících, vyslovil právní názor, dle něhož v souladu s §12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je nejblíže vyšší státní zastupitelství oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je nejblíže nižší státní zastupitelství povinno řídit se těmito písemnými pokyny, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Toto nadřízené státní zastupitelství je oprávněno posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v plné šíři, včetně případných vad v šetření trestních oznámení. Podle §16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení podání vyrozumět toho, kdo je učinil, nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím. Žádost o výkon dohledu je tedy prostředkem, který může vést k nápravě a o jehož vyřízení musí být podatel také vyrozuměn. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle §12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2414/17 ze dne 28. 8. 2017 či sp. zn. I. ÚS 4089/17 ze dne 11. 1. 2018, dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz). Vyčerpání tohoto prostředku však stěžovatel nedoložil.
Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2019
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj