ECLI:CZ:US:2019:1.US.3098.19.1
sp. zn. I. ÚS 3098/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Elišky Bendlové, zastoupené JUDr. Markétou Urbanovou Lajpertovou, advokátkou, se sídlem v Rakovníku, Havlíčkova 584, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 2019 č.j. 20 Co 131/2019-512 a proti Okresního soudu v Rakovníku ze dne 6. března 2019 č.j. 23 EXE 1302/2015-470, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Proti shora uvedeným usnesením obecných soudů podala stěžovatelka ústavní stížnost, ve které tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích práv, zaručených v čl. 10 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v čl. 1 odst. 1, čl. 90 a čl. 96 Ústavy, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soudem prvního stupně bylo ve věci oprávněného Viléma Zakara proti povinné stěžovatelce rozhodnuto o jejím návrhu na odklad exekuce tak, že návrh byl zamítnut. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 2019 č.j. 20 Co 131/2019-512 bylo toto usnesení potvrzeno.
2. Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti podrobně popsala skutkové okolnosti daného případu a jeho vývoj ze svého pohledu, což doplnila obsáhlými přílohami. Byla prý nesprávně odsouzena k vydání prospěchu, který jí nikdy nevznikl ani vzniknout nemohl. V exekučním řízení je po ní vymáháno již třetí plnění - za údajný prospěch, který měla získat převodem nemovitosti na svoji osobu. Jelikož manželkou oprávněného je JUDr. Zakarová, zaměstnaná na Ministerstvu spravedlnosti, stěžovatelka má podle svých slov problém domoci se svého práva, a to z důvodu falešné stavovské solidarity. Nyní se ji prý exekutor snaží připravit hluboko pod cenou o veškerý majetek. Jak soudní exekutor, tak exekuční soud postupují podle stěžovatelky nezákonně a vesměs odmítají všechna její podání, aniž by je řádně a přezkoumatelně odůvodnili. Odklad výkonu rozhodnutí je nástroj pouze dočasný, kterým se může předejít možným neodčinitelným následkům exekuce. Soudy se podle názoru stěžovatelky nezabývaly veškerými skutkovými a právními okolnostmi případu a návrh na odklad exekuce byl zamítnut. To stěžovatelka považuje za extrémní nesoulad s rozumným výkladem práva.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Jako soudní orgán ochrany ústavnosti je Ústavní soud oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů pouze tehdy, jestliže nepostupují ve shodě s Ústavou, ústavními zákony a principy, které vyplývají z Listiny základních práv a svobod, zejména pak její hlavy páté. Soudy se v napadených usneseních námitkami stěžovatelky řádně zabývaly a odůvodnily dostatečně svoje závěry. Podrobně bylo vyloženo, proč stěžovatelce nelze v jejím návrhu na odklad exekuce vyhovět. Na tomto závěru nelze shledat nic neústavního. Stěžovatelka sice zastává odlišný právní názor, to však samo o sobě nemůže opodstatněnost ústavní stížnosti založit. Pro úplnost možno dodat, vzhledem k námitkám stěžovatelky že byla nesprávně odsouzena k vydání prospěchu, který jí prý nikdy nevznikl, že ve věci samé již bylo obecnými soudy rozhodnuto včetně Nejvyššího soudu a ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná v řízení, vedeném pod sp.zn. I.ÚS 1838/16, jak sama stěžovatelka ostatně uvádí v rekapitulační části nynější ústavní stížnosti. Pokud jde o tvrzení, že jí není soudy vyhovováno z důvodu údajné "falešné stavovské solidarity", když manželka oprávněného je zaměstnána na Ministerstvu spravedlnosti, pak bez dalších důkazů je taková obecná námitka samozřejmě bezpředmětná.
4. Ústavní stížnost stěžovatelky tedy byla odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu