ECLI:CZ:US:2019:1.US.3720.18.1
sp. zn. I. ÚS 3720/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Uhlíře, soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti Ladislava Půlpána, zastoupeného JUDr. Jiřím Pavlíkem, advokátem se sídlem Lannova 2061/8, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2018 č. j. 25 Cdo 6101/2017-61, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. července 2017 č. j. 6 C 178/2017-20, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2017 č. j. 72 Co 328/2017-29, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. května 2018 č. j. 6 C 178/2017-72, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2018 č. j. 72 Co 333/2018-116, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. prosince 2018 č. j. 6 C 178/2017-120, a návrhu na úhradu nákladů řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a práva rovnosti účastníků domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení. Dále požaduje přiznání nákladů právního zastoupení před Ústavním soudem.
Z obsahu napadených rozhodnutí a ústavní stížnosti se podává, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. července 2017 č. j. 6 C 178/2017-20, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2017 č. j. 72 Co 328/2017-29 nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o náhradě škody vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 178/2017, neboť šlo o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Obě usnesení nabyla právní moci 7. září 2017. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2018 č. j 25 Cdo 6101/2017-61 bylo dovolací řízení proti uvedenému usnesení městského soudu zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Podle písemného sdělení rejstříkové vedoucí senátu 6 C Obvodního soudu pro Prahu 6 (doloženého fotokopií doručenky) bylo toto usnesení doručeno stěžovateli dne 16. 3. 2018.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. května 2018 č. j. 6 C 178/2017-72, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2018 č. j. 72 Co 333/2018-116, nebylo ze stejných důvodů vyhověno další žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. prosince 2018 č. j. 6 C 178/2017-120 bylo řízení ve věci náhrady škody zastaveno.
Stěžovatel namítá, že opakované rozhodování soudů o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a zamítání návrhu na soudní ustanovení zástupce z řad advokátů vytvořilo při jeho finanční situaci stav, kdy nebyl schopen uhradit vyměřený poplatek za žalobu a neměl ustanoveného právního zástupce, kterého si nebyl schopen zaplatit. Bylo mu tak zabráněno úspěšně žádat o soudní ochranu jeho práv.
Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatele i obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zčásti nepřípustný, zčásti podaný po lhůtě a zčásti o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4).
Ve vztahu k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. července 2017 č. j. 6 C 178/2017-20 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2017 č. j. 72 Co 328/2017-29 se jedná o návrh nepřípustný, neboť stěžovatel proti rozhodnutí odvolacího soudu nepodal řádné dovolání, které v dané věci bylo procesním prostředkem k ochraně jeho práv.
V případě ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 14. února 2018 č. j. 25 Cdo 6101/2017-61, kterým bylo dovolací řízení proti uvedenému rozhodnutí městského soudu zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z podaného dovolání, se jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem, neboť stěžovateli bylo usnesení doručeno 16. března 2018, zatímco ústavní stížnost byla podána až dne 13. 1istopadu 2018.
Ve vztahu k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. prosince 2018 č. j. 6 C 178/2017-120, kterým bylo řízení ve věci náhrady škody zastaveno, se jedná o návrh nepřípustný, neboť proti uvedenému rozhodnutí je přípustné odvolání, o čemž byl stěžovatel poučen. Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatel odvolání podal, stěžovatel ani případně vydané rozhodnutí podle petitu ústavní stížnosti nenapadá.
Ústavní stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. května 2018 č. j. 6 C 178/2017-72 a potvrzujícímu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2018 č. j. 72 Co 333/2018-116, kterými nebylo vyhověno (další) žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta, Ústavní soud posoudil jako zjevně neopodstatněnou, neboť závěrům obou soudů, podle nichž nebyly dány důvody pro přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, není z ústavního hlediska co vytknout. Městský soud podrobně zdůvodnil své závěry, podle nichž stěžovatel prokazatelně neobjasnil své aktuální majetkové, sociální a osobní poměry. Soud tak neměl k dispozici relevantní informace, aby zhodnotil, že se stěžovatel nachází v mimořádně tíživých poměrech odůvodňujících přiznání osvobození od soudních poplatků a návazně rozhodnutí o ustanovení advokáta.
Ústavní soud připomíná, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do rozhodovací činnosti ostatních soudů zasahovat jen tehdy, pokud chybná interpretace či aplikace podústavního práva nepřípustně postihuje některé z ústavně zaručených základních práv či svobod nebo je v rozporu s požadavky spravedlivého (řádného) procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, přísluší nezávislým civilním soudům.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e), písm. b) a §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zčásti nepřípustný, zčásti podaný po lhůtě a zčásti zjevně neopodstatněný odmítnuta. Vzhledem k odmítnutí návrhu Ústavní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání nákladů zastoupení advokátem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2019
JUDr. David Uhlíř, v. r.
předseda senátu