infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 03.12.2019, sp. zn. I. ÚS 3722/19 [ usnesení / TOMKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:1.US.3722.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:1.US.3722.19.1
sp. zn. I. ÚS 3722/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti společnosti MISE, a. s., sídlem Podvinný mlýn 1418/2, Praha 9 - Libeň, zastoupené Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem, sídlem Navrátilova 664/10, Praha 1, proti usnesení Okresního soudu ve Svitavách č. j. 0 Nt 709/2019-32 ze dne 16. 9. 2019 a výroku IV usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Svitavách č. j. 1 ZT 150/2019-345 ze dne 19. 8. 2019, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejích práv zaručených mimo jiné čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 2, čl. 11, čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí, proti stěžovatelce je vedeno trestní stíhání pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. V průběhu trestního řízení byly rozhodnutími státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Svitavách podle §344a odst. 1 trestního řádu zajištěny peněžní prostředky na účtech stěžovatelky. Poté, co zajištění na některých účtech bylo státní zástupkyní zrušeno, stěžovatelka požádala i o zrušení zajištění zbývajících účtů, přičemž ústavní stížností napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Svitavách zrušila zajištění na dalších třech stěžovatelčiných účtech (výroky I, II, III), ve vztahu ke čtvrtému, poslednímu účtu žádost stěžovatelky zamítla (výrok IV). K částečnému zrušení zajištění došlo s ohledem na zjištění, že zajištěné finanční prostředky převyšují částku 2 000 000 Kč, kterou lze údajně v případě uznání viny stěžovatelky považovat za odpovídající možnému peněžitému trestu. Zůstalo tedy zachováno zajištění na čtvrtém účtu, které je limitováno do výše 2 000 000 Kč. Proti zamítavému výroku podala stěžovatelka stížnost, kterou ústavní stížností napadeným usnesením Okresní soud ve Svitavách zamítl. V ústavní stížnosti stěžovatelka předně vyjadřuje nesouhlas se zahájením trestního stíhání, které je údajně založeno na spekulacích a domněnkách. Napadená rozhodnutí pak dle stěžovatelky nebyla dostatečně odůvodněná, jelikož jedinými předpoklady pro zajištění nemůže být samotné zahájení trestního stíhání a teoretická možnost uložení peněžitého trestu. K zajištění peněžních prostředků lze podle stěžovatelky přistoupit, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, přičemž k těmto závěrům je potřeba alespoň vyšší stupeň pravděpodobnosti. Možný peněžitý trest je dle stěžovatelky určen k sankcionování pachatelů, kteří se dopustili trestné činnosti, kterou si opatřili neoprávněný majetkový prospěch, anebo o takový prospěch usilovali, v dosavadním řízení však údajně nic z toho prokázáno nebylo, a to ani alespoň s vyšší mírou pravděpodobnosti. Z dosavadních zjištění údajně neplyne ani to, že by byl stěžovatelkou jakýkoli trestný čin spáchán. Stěžovatelka dále poukazuje na to, že trestní stíhání nebylo zahájeno bez zbytečného odkladu, nýbrž až po dvou letech od podání trestního oznámení. Finanční šetření bylo navíc prováděno koncem roku 2018, a nejde tak o šetření aktuální. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud již v minulosti uvedl, že byť zajištěním majetku v trestním řízení může dojít k porušení základních práv jednotlivců, nemůže se tak stát tehdy, jsou-li splněny příslušné zákonné podmínky a zároveň je dodržena přiměřenost zásahu do práva na vlastnictví majetku cíli zajištění (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 948/17 ze dne 27. 6. 2017). Zajištění stěžovatelčina majetku má zákonnou oporu v §344a trestního řádu, podle něhož je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat uložení peněžitého trestu, může v přípravném řízení státní zástupce zajistit určenou část majetku obviněného. Zajištění dle tohoto ustanovení je zásadně možno ve všech případech, v nichž mohou být splněny podmínky podle §67 odst. 1 trestního zákoníku (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 3742/16 ze dne 21. 2. 2017), který umožňuje uložení peněžitého trestu za kumulativního splnění podmínky spáchání úmyslného trestného činu a cíle získat tímto činem majetkový prospěch. Zajistit je tedy možno i majetek, který nikterak nesouvisí s údajnou trestnou činností. Stěžovatelka je stíhána pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, přičemž peněžitý trest (v případě, že by byla stěžovatelka shledána vinnou) nepochybně připadá do úvahy. Státní zástupkyně pak v odůvodnění napadeného usnesení přesvědčivě vysvětlila, na základě jakých důkazů a poznatků je trestní stíhání vedeno a proč bylo přistoupeno k zajištění právě do výše 2 000 000 Kč, kterážto částka se v poměrech dané věci nejeví nikterak nepřiměřená, zvláště když jsou prostředky zajištěny teprve několik měsíců. Námitky, které stěžovatelka v ústavní stížnosti uplatnila, z velké části míří spíše proti důvodům zahájení trestního stíhání, aniž by však usnesení o zahájení trestního stíhání touto ústavní stížností napadla. Napadena jsou pouze rozhodnutí učiněná v souvislosti se zajištěním peněžních prostředků, v nichž ovšem porušení stěžovatelčiných ústavně zaručených práv z výše popsaných důvodů spatřovat nelze. Ve vztahu k dílčím námitkám pak je možno stěžovatelku pro stručnost odkázat na odůvodnění napadených rozhodnutí, neboť zejména usnesení státní zástupkyně je odůvodněno velmi podrobně a přesvědčivě a je v něm reagováno právě i na stěžovatelčiny výhrady k zahájení trestního stíhání. Z uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. prosince 2019 Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:1.US.3722.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 3722/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 3. 12. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 18. 11. 2019
Datum zpřístupnění 14. 1. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - OS Svitavy
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Svitavy
Soudce zpravodaj Tomková Milada
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí jiné
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.4
Ostatní dotčené předpisy
  • 418/2011 Sb., §67 odst.1, §344a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/vyvlastnění a nucené omezení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík vlastnické právo/omezení
trestní stíhání/zahájení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3722-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 109975
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-01-17