ECLI:CZ:US:2019:1.US.3868.18.1
sp. zn. I. ÚS 3868/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti K. P., zastoupeného JUDr. Viktorem Kvíčalou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 195/18, 796 01 Prostějov, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 19 Co 160/2018-1267 ze dne 19. 9. 2018, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Brně rozsudkem č. j. 40 P 74/2009-1217 ze dne 14. 2. 2018 rozhodl o návrhu matky na zvýšení výživného pro syny stěžovatele A. a K. tak, že vyživovací povinnost stěžovatele vůči zletilému K. zvýšil s účinností od 1. 7. 2014 na částku 4 000 Kč měsíčně a vůči nezletilému A. s účinností od 10. 9. 2015 na částku 3 000 Kč měsíčně. Spolu s tím městský soud rozhodl o povinnosti stěžovatele uhradit dlužné výživné, jakož i o vyživovací povinnosti matky vůči nezletilému A. a jejím dlužném výživném. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně v záhlaví citovaným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích jako věcně správné potvrdil, pouze změnil výroky o dlužném výživném tak, že upravil výši dlužného výživného a jeho splatnost.
Proti rozhodnutí krajského soudu brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jeho kasace. Stěžovatel namítl, že napadený rozsudek není správný a plně nerespektuje jeho možnosti, schopnosti a majetkové poměry. Stěžovatel je přesvědčen, že pro zvýšení výživného nejsou dány zákonné důvody. V mezidobí mu totiž dle svých slov přibyly dvě další vyživovací povinnosti, potýká se se značnými zdravotními potížemi, jeho příjmy jsou spíše podprůměrné a nemá žádné úspory, nemůže tedy ani uhradit dlužné výživné. Stěžovatel nesouhlasí ani se stanovením vyživovací povinnosti matce k nezletilému synovi v době, kdy byl v péči u stěžovatele, částkou pouze ve výši 500 Kč měsíčně. Matka tehdy stěžovateli vůbec ničím nepřispívala, ponechávala si i přídavky na nezletilého syna ve výši 610 Kč, které jí vyplácel stát. Soudy tak dle názoru stěžovatele řádně nevzaly v úvahu majetkové poměry matky. Tyto své výhrady stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost je toliko pokračující polemikou s důvody, které vedly soudy, zejména krajský soud, ke zvýšení výživného a jemu odpovídajícímu vyměření dluhu na něm. Z obsahu napadeného rozsudku však Ústavní soud žádný zjevný exces či zásadní nespravedlnost nezjistil. Soudy shodně poukázaly především na to, že stěžovatel za prodej nemovitosti v O. obdržel částku přesahující dva miliony Kč, z níž si i po uhrazení dluhů mohl vytvořit finanční rezervu, jejímž prostřednictvím by byl schopen plnit vyživovací povinnost právě i s ohledem na narůstající potřeby dětí, kterých si je i nyní sám vědom. Soudy se v dostatečném rozsahu věnovaly i majetkovým poměrům matky v době, za kterou jí bylo stanoveno výživné pro nezletilého syna. Poukázaly na to, že v té době byla v důsledku zdravotních problémů odkázána na sociální dávky, navíc měla v péči druhého, tehdy ještě nezletilého syna K. Tomu také odpovídá i nízká výše stanoveného výživného. Všechny tyto úvahy soudů jsou logicky a přesvědčivě odůvodněny, mají svou oporu v provedeném dokazování, a nevykazují tak žádné prvky libovůle.
Ze všech uvedených důvodů tedy Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 8. ledna 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu