ECLI:CZ:US:2019:1.US.4032.18.1
sp. zn. I. ÚS 4032/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele Stanislava Ingra, proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně č. j. 13 C 8/2014-124 ze dne 11. 2. 2016, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 38 Co 233/2016-258 ze dne 25. 1. 2018 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2571/2018-307 ze dne 7. 8. 2018, takto:
Návrh se odmítá.
Dne 10. 12. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž se navrhovatel prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. Jiřího Slováčka, Ph.D., domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
Předloženou ústavní stížnost nebylo možno považovat za řádný návrh nazahájení řízení, neboť k ní nebyla přiložena plná moc opravňující Mgr. Jiřího Slováčka, Ph.D., k zastupování stěžovatele před Ústavním soudem (§30 odst. 1, §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
S ohledem na výše uvedené byl Mgr. Jiří Slováček, Ph.D., vyzván k odstranění nedostatku spočívajícího v absenci plné moci. V přípise, který mu byl doručen do datové schránky dne 23. 1. 2019, byl přitom upozorněn, že neodstraní-li vytýkanou vadu ve lhůtě do 15 dnů, bude návrh odmítnut.
Dne 6. 2. 2019 obdržel Ústavní soud přípis od Mgr. Jiřího Slováčka, Ph.D.,v němž tento požádal o prodloužení lhůty k předložení plné moci pro zastupování stěžovatele před Ústavním soudem, a to z důvodu, že se mu nepodařilo ve stanovené lhůtě „dostihnout klienta k dodání plné moci“.
Ústavní soud po zvážení konkrétní situace dospěl k závěru, že žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět. Prodlužování lhůty k odstranění vady spočívající v absenci plné moci Ústavní soud totiž nepovažuje za přiměřené s přihlédnutím k tomu, že z přípisu Mgr. Jiřího Slováčka, Ph.D., vyplývá, že ústavní stížnost byla podána, aniž y jmenovaný advokát disponoval podepsanou plnou mocí. Ústavním soudem tanovená lhůta má přitom sloužit toliko k dohledání (ve spisu advokáta) dříve udělené plné moci, která jen opomenutím nebyla přiložena k ústavní stížnosti, nikoliv k jejímu dodatečnému opatřování.
Ústavnímu soudu závěrem nezbývá než konstatovat, že k dnešnímu dni nedošlo k odstranění vytýkané vady, přičemž lhůta k tomu určená uplynula nejpozději dne 7. 2. 2019. Ústavní soud proto návrh jako vadný dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona
o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. února 2019
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj