ECLI:CZ:US:2019:1.US.4093.18.1
sp. zn. I. ÚS 4093/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti J. P., zastoupené Mgr. Irenou Bohatou, advokátkou se sídlem nám. Republiky 202/28, 301 00 Plzeň, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 148/2018-291 ze dne 12. 9. 2018, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Okresní soud Plzeň-město rozsudkem č. j. 99 Nc 121/2016-255, 15 P a Nc 215/2016, ze dne 30. 4. 2018 rozhodl o návrhu otce na úpravu styku s nezletilými dětmi jeho a stěžovatelky tak, že ke dvěma z nich ponechal styk bez úpravy s ohledem na jejich věkovou a rozumovou vyspělost. Ve vztahu k mladším sourozencům pak styk podrobně upravil ve výroku III., a to mimo jiné i o vánočních prázdninách každý rok od 26. 12. 10:00 hod. do 28. 12. 19:00 hod. a od 1. 1. 11:00 hod. do 17:00 hod. Uvedený výrok rozsudku nalézacího soudu napadl otec odvoláním, jemuž krajský soud v záhlaví citovaným rozsudkem částečně vyhověl. Ohledně úpravy styku v období vánočních prázdnin odvolací soud změnil napadený výrok III. rozsudku okresního soudu tak, že otec má právo se o vánočních prázdninách s mladšími dětmi stýkat v každém sudém roce od 28. 12. 10.00 hod. do 1. 1. následujícího roku do 19.00 hod. a v každém lichém roce od 23. 12. 10.00 hod. do 27. 12. 19.00 hod.
Proti rozhodnutí krajského soudu brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhajíc se jeho kasace. Stěžovatelka namítla, že ústavně zaručené právo na zachování rodinných vazeb má přednost před právem otce na to, aby realizoval styk o vánočních svátcích tak, jak je nastavil svým rozhodnutím krajský soud. Rovněž má za to, že otázka předávání nezletilých, kdy je de facto zavazován třetí subjekt (škola), je přinejmenším diskutabilní. Tyto své výhrady stěžovatelka v ústavní stížnosti blíže rozvedla.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud konstatuje, že jádrem ústavní stížnosti je principiální nesouhlas stěžovatelky s úpravou styku v období vánočních svátků, zejména na Štědrý den. V té souvislosti je však nutno připomenout, že řízení o ústavní stížnosti již není pokračováním řízení opatrovnického. Ústavnímu soudu přezkum vhodnosti soudy zvoleného řešení nepřísluší, ledaže se přitom dopustily zjevného excesu či zásadní nespravedlnosti. Nic z toho se ale z napadeného rozsudku odvolacího soudu nepodává.
Krajský soud v reakci na odvolací argumentaci připomněl nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1921/17 ze dne 21. 11. 2017, v němž Ústavní soud vyslovil názor, dle něhož má-li být upraven styk nerezidentního rodiče přiměřeně, je nutné, aby měl možnost být s dítětem i na Štědrý den obdobně jako matka dítěte. Rozhodnutí odvolacího soudu tak není projevem libovůle, nýbrž má svůj odraz v závazné judikatuře Ústavního soudu. Situace v nyní řešené věci se tomuto obecnému požadavku nijak nevymyká. Poukaz stěžovatelky na větší počet dětí (oproti případu řešenému citovaným nálezem) či právo ostatních nejbližších členů rodiny na styk s nezletilými (které zmíněný nález dle stěžovatelky neřeší) nepokládá Ústavní soud za relevantní.
Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 15. ledna 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu