ECLI:CZ:US:2019:1.US.4187.18.1
sp. zn. I. ÚS 4187/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. H., zastoupeného Mgr. Ing. Ondřejem Kolářem, advokátem, se sídlem v Praze, Perucká 2483/9, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2018 č. j. 101 Co 244/2018-M 91 a proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 6. 2018 č. j. 42 P 502/2012-M 13, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal s odkazem na údajné porušení čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 6. 2018 č.j. 42 P 502/2012-M 13 bylo zastaveno řízení o návrhu stěžovatele, aby soud nařídil předběžné opatření, na základě kterého by mu bylo umožněno stýkat se se svým nezletilým synem. Soud zjistil, že stejný návrh podal stěžovatel již dříve. Z procesního hlediska se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, jelikož zahájené řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo další řízení. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2018 č.j. 101 Co 244/2018-M 91 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
2. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že zastavení později zahájeného řízení je odůvodněno v podstatě jen skutečností, že kamarádský vztah stěžovatele s nezletilým není nová skutečnost, která by nastala od doby posledního rozhodnutí soudu. On však prý prokázal ve svém novém návrhu, že prázdninový pobyt by syn u otce nenesl úkorně, což je podle jeho názoru nový podklad pro rozhodnutí soudu.
3. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud již mnohokrát ve své judikatuře zdůraznil, že není soudem nadřízeným obecným soudům a není vrcholem jejich soustavy. Jako soudní orgán ochrany ústavnosti je oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů pouze tehdy, jestliže tyto soudy nepostupují ve shodě s Ústavou, ústavními zákony a principy, které vyplývají z Listiny základních práv a svobod, zejména pak její hlavy páté. V dané věci je existence překážky zahájeného řízení (litispendence) zcela zjevná a soudy nijak nepochybily, pokud řízení o novém návrhu zastavily.
4. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu