ECLI:CZ:US:2019:1.US.496.19.1
sp. zn. I. ÚS 496/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti H. M., zastoupené JUDr. Josefem Krskem, advokátem se sídlem Plzeň, Perlová 60/14, proti vyrozumění státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 1. 2018 č. j. 1 KZN 376/2017-72, vyrozuměním státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě ze dne 15. 2. 2017 č. j. 1 ZN 8128/2016-19 a ze dne 11. 10. 2016 č. j. 1 ZN 8128/2016-9 a rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, Územního odboru Most, obvodního oddělení Most č. j. KRPU-128146/ČJ-2016-040814, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se s odvoláním na čl. 11 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a na právo na účinné vyšetřování, domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, Územního odboru Most, obvodního oddělení Most (dále jen "policejní orgán"), kterým došlo k založení věci, v níž stěžovatelka podávala trestní oznámení. Dále navrhuje zrušení označených vyrozumění státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě o vyřízení jejích žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu, jakož i označeného vyrozumění státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem o vykonaném dohledu.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.
V posuzované věci stěžovatelka dne 14. 6. 2016 podala trestní oznámení na čtyři osoby. Napadeným rozhodnutím policejní orgán tuto věc založil, aniž by zahajoval úkony trestního řízení. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě v napadených vyrozuměních stěžovatelku informoval, že tento postup policejního orgánu vyhodnotil jako zákonný a odůvodněný a nepřijal žádná další opatření. Napadeným vyrozuměním státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem byla stěžovatelka informována, že její podnět k výkonu dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství v Mostě byl jako nedůvodný odložen.
Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v případech, kdy se stěžovatel domáhá zahájení trestního stíhání vůči určité osobě, resp. ochrany svého práva na účinné vyšetřování, je účinným posledním procesním prostředkem ochrany práva žádost o výkon dohledu vyššího státního zastupitelství (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 či usnesení sp. zn. III. ÚS 2903/15).
Jak bylo uvedeno, stěžovatelka tento prostředek ochrany využila a o negativním vyřízení svého podnětu k výkonu dohledu byla informována napadeným vyrozuměním státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (ze dne 25. 1. 2018). Toto vyrozumění bylo několikrát zmíněno v podání zmocněnce poškozené JUDr. Petra Hrabáka, které bylo učiněno dne 18. 5. 2018 (toto podání stěžovatelka přiložila ke své ústavní stížnosti), takže evidentně v době tohoto podání stěžovatelka byla s uvedeným vyrozuměním státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem seznámena.
Ústavní stížnost byla datovou zprávou odeslána dne 7. 2. 2019. Je tedy zjevné, že ústavní stížnost byla podána až po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2019
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj