ECLI:CZ:US:2019:1.US.56.19.1
sp. zn. I. ÚS 56/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Naděždy Maurerové, bez právního zastoupení, kterým se dožadovala odškodnění od Okresního soudu v Sokolově, zrušení rozsudku Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 8 C 2213/2009 a navrhovala přikázat, aby notářka Svobodová doložila kopii závěti a kupní smlouvy, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 1. 2019 se stěžovatelka u Ústavního soudu dožadovala přiznání odškodnění od Okresního soudu v Sokolově, zrušení rozsudku Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 8 C 2213/2009 a navrhovala, aby Ústavní soud přikázal notářce Svobodové doložit kopii závěti a kupní smlouvy.
2. Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti a k ní přiložených listin, nejasným podáním stěžovatelka brojila proti postupu zmiňovaných orgánů státní moci jednajících v její věci.
3. Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávané věci se Ústavní soud zaměřil zejména na posouzení otázky, zda ústavní stížnost splňuje podmínky přípustnosti podle zákona o Ústavním soudu a zda je k projednání návrhu příslušný.
4. V daném případě stěžovatelka požaduje, aby Ústavní soud uložil Okresnímu soudu v Sokolově zaplatit "odškodnění" a zrušil rozsudek tohoto soudu vydaný pod sp. zn. 8 C 2213/2009. V prvém případě jde tedy patrně o nárok na peněžní plnění z titulu odškodnění, který však nelze uplatnit přímo u Ústavního soudu bez předchozího vyčerpání dostupných prostředků práva (žaloba v rámci obecného soudnictví). V druhém případě též nelze požadovat v řízení před Ústavním soudem zrušení rozhodnutí po lhůtě k tomu zákonem stanovené navíc zřejmě v situaci, kdy stěžovatelka před tím nevyužila opravné prostředky proti napadenému rozhodnutí.
5. Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu zakotvený v čl. 2 odst. 3 Ústavy a v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit.
6. Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci za podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu. Pokud ovšem stěžovatelka v petitu svého návrhu, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl o odškodnění od Okresního soudu v Sokolově a přikázal, aby notářka Svobodová doložila kopii závěti a kupní smlouvy, pak musí Ústavní soud konstatovat, že k takovému rozhodnutí není podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu příslušný [§43 odst. 1, písm. d) zákona o Ústavním soudu]. Jejím projednáním by totiž vybočil z mezí své kompetence vyplývající z čl. 2 odst. 2 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny; Ústavní soud je oprávněn svým výrokem rozhodnout toliko v souladu s ustanovením §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Tomu však návrh neodpovídá.
7. Stěžovatelčin návrh na zrušení rozsudku Okresního soudu v Sokolově vydaného pod sp. zn. 8 C 2213/2009 je nepřípustný ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), neboť stěžovatelka včas nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje. Uvedené ustanovení vyjadřuje zásadu subsidiarity návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, který je třeba chápat jako krajní prostředek k ochraně práva, a který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy, mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.
8. Každopádně je namístě doporučit stěžovatelce kvalifikovanou právní pomoc, jejíž bezprostřednost může mít na ochranu jejích základních práv rychlejší a účinnější
dopad než nekvalifikovaná podání k orgánům veřejné moci.
9. Soudce zpravodaj proto přiměřeně použil ustanovení §43 odst. 1 písm. d) a e) zákona o Ústavním soudu a návrh usnesením odmítl. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud stěžovatelku nevyzýval k odstranění vad jejího podání, neboť by to na deklarovaném závěru Ústavního soudu nemohlo nic změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2019
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj