ECLI:CZ:US:2019:1.US.58.18.1
sp. zn. I. ÚS 58/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti PhDr. Hany Pavlů a Zdeňka Bočka, zastoupených JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Horní Lán 1328/6, 779 00 Olomouc, proti výrokům I. a II. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 314/2016-244 ze dne 4. 10. 2017 o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 314/2016-244 ze dne 4. 10. 2017, ve znění opravného usnesení téhož soudu sp. zn. 55 Co 314/2016 ze dne 3. 11. 2017, se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé dne 5. 1. 2018 podali ústavní stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Z něj Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 domáhali náhrady nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 51 Nc 7945/2008 a následně vedeném u Exekutorského úřadu v Olomouci, soudního exekutora Mgr. Radima Opletala, pod sp. zn. 057 EX 7758/2008. V těchto věcech stěžovatel vystupoval jako povinný a stěžovatelka jako zástupkyně obecného zmocněnce stěžovatele. Žalobě Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem č. j. 11 C 21/2014-159 ze dne 19. 5. 2016 nevyhověl, když řízení o nároku stěžovatele ve výši 100 000 Kč zastavil a žalobu stěžovatelky nárokující si částku 80 000 Kč jako nedůvodnou zamítl.
V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelů změnil rozsudek obvodního soudu ve výrocích o nákladech řízení pouze tak, že povinnost k jejich zaplacení rozdělil mezi oba stěžovatele, jinak rozsudek nalézacího soudu jako věcně správný potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Stěžovatelka podáním ze dne 25. 2. 2019 navrhla, aby Ústavní soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Stěžovatelka v té souvislosti uvedla, že na základě napadeného rozhodnutí již bylo proti ní zahájeno exekuční řízení a hrozí jí závažná újma, přičemž jejímu návrhu na odklad exekuce do skončení řízení o ústavní stížnosti exekuční soud nevyhověl, což doložila kopií usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 50 EXE 4367/2018-30 ze dne 24. 10. 2018. Odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí nemůže být dle stěžovatelky v rozporu s jakýmkoli důležitým veřejným zájmem a výkon předmětného rozhodnutí by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout oprávněnému.
Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Pro posouzení těchto podmínek odkladu vykonatelnosti se Ústavní soud nemůže spokojit s pouhým a nadmíru obecným tvrzením stěžovatelky, že jí hrozí závažná újma, neboť toto tvrzení stěžovatelka blíže nezdůvodnila, ani je jinak nedoložila. Pro odpovědné posouzení rizik, spojených s výkonem rozhodnutí, při němž musí být zvažovány kolidující zájmy všech stran sporu, jakož i zájem veřejný, je zapotřebí předložit pádné, aktuální a přesvědčivé argumenty o všech rizicích, spjatých s výkonem rozhodnutí. Povinností předložit argumenty tohoto druhu je zatížen především ten, kdo navrhuje odklad vykonatelnosti (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1504/14 ze dne 10. 2. 2015, dostupné na http://nalus.usoud.cz). V souzeném případě stěžovatelka takové dostatečné podklady, umožňující rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, nepředložila. O tom, zda stěžovatelkou napadené soudní rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení jí označených ústavně zaručených práv jsou či nejsou protiústavní, bude Ústavní soud moci rozhodovat až poté, co obdrží kompletní spis, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 21/2014. Spis si Ústavní soud již vyžádal, ovšem bezúspěšně, protože v současné době (od 15. 8. 2018) se nachází u Nejvyššího soudu v souvislosti s podaným dovoláním ve věci. Teprve poté bude možno posoudit veškerá tvrzení a námitky uváděné stěžovatelkou.
Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud, aniž tím jakkoli předjímá konečný výsledek řízení o podané ústavní stížnosti, neshledal naplnění podmínek uvedených v ustanovení §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, pročež návrh na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného soudního rozhodnutí odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu