ECLI:CZ:US:2019:2.US.1080.18.1
sp. zn. II. ÚS 1080/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu stěžovatele Jana Šlechty, zastoupeného JUDr. Milanem Vrbou, advokátem se sídlem Slezská 2033/1, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017 č. j. 14 Co 396/2017-176 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 7. 2017 č. j. 15 C 75/2014-169, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel podáním, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 24. 3. 2018, domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Jelikož tento návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), - především ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem a nebyly k ní přiložena napadená rozhodnutí - Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad podání. K tomu došlo dne 12. 10. 2018, když bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění ústavní stížnosti sepsané advokátem JUDr. Milanem Vrbou, k němuž bylo přiloženo mj. v záhlaví citované usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud").
2. Před projednáním ústavní stížnosti je povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, k nimž patří také podání ústavní stížnosti ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práv (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Uvedená lhůta, podmiňující vedle dalších požadavků možnost věcného projednání ústavní stížnosti, je nepřekročitelná a její marné uplynutí nelze dle zákona o Ústavním soudu jakkoliv zhojit.
3. Ústavní soud dospěl k závěru, že nyní posuzovaná ústavní stížnost byla podána po lhůtě.
4. Ústavní soud zjistil, že posledním procesním prostředkem ochrany práva, který zákon stěžovateli poskytuje, bylo napadené usnesení městského soudu ze dne 25. 10. 2017, neboť občanský soudní řád neumožňoval podat proti němu dovolání - viz §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
5. Z obsahu ústavní stížnosti ani přiložených rozhodnutí nebylo zřejmé, kdy došlo k doručení předmětného usnesení městského soudu. Ústavní soud se na tuto skutečnost dotázal Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud"), který mu sdělil, že k doručení došlo dne 17. 11. 2017. Od tohoto dne se odvíjela i dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. K marnému uplynutí lhůty došlo ve středu 17. 1. 2018. Pakliže byla ústavní stížnost podána až dne 24. 3. 2018, tj. více než dva měsíce po uplynutí lhůty, je nezbytné považovat ji za opožděnou.
6. Ústavní soud nad rámec uvedeného poznamenává, že bylo věcí právního zástupce stěžovatele, aby před sepsáním a zasláním doplnění ústavní stížnosti prověřil, zda byla ústavní stížnost podána v zákonné dvouměsíční lhůtě podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a na tuto skutečnost stěžovatele upozornil.
7. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl Ústavní soud nucen odmítnout ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. února 2019
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj