infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 02.07.2019, sp. zn. II. ÚS 1524/19 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:2.US.1524.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:2.US.1524.19.1
sp. zn. II. ÚS 1524/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. D., zastoupeného Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 19. 6. 2019 č. j. 3 SPR 19/2019-62, sdělení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 3. 5. 2019 č. j. 1 SPR 47/2019-188, sdělení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 19. 3. 2019 č. j. 1 SPR 132/2019-20, sdělení Okresního státního zastupitelství v Prostějově ze dne 8. 3. 2019 sp. zn. SPR 120/2019, usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 22. 3. 2019 č. j. 11 T 130/2016-3639, usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 4. 2019 č. j. 2 T 104/2010-2992, usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 18. 4. 2019 č. j. 3 T 131/2017-2151, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2019 č. j. 8 To 192/2019-558, ve spojení s návrhem na předností projednání věci, návrhem na zrušení §283-287 a §289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 3/2012 Sb.; ustanovení §2 písm. d), §5 odst. 5, §15 písm. e), §24 odst. 1, písm. a), §24a, 24b a 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů; vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití; a vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, takto: Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají. Odůvodnění: 1. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí a sdělení, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny. Dále namítá, že byl porušen čl. 5 Listiny, podle nějž je každý způsobilý mít práva. 2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a připojených listin, stěžovatel v posuzované věci podal několik návrhů na obnovu trestních řízení vedených proti stěžovateli pro trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Pro uvedení do kontextu Ústavní soud doplňuje, že stěžovatel je mnoho let propagátorem léčebných účinků marihuany a k tomuto účelu sám konopí ve značných objemech pěstuje, zpracovává a dále distribuuje. V souvislosti s touto činností již bylo proti němu vedeno několik trestních stíhání a stěžovatel je rovněž účastníkem mnoha řízení různého charakteru před orgány veřejné moci. Podaná ústavní stížnost mezi těmito spory a skutečnostmi často nerozlišuje a obsahuje rovněž argumentaci, která nijak nesouvisí s vymezeným předmětem řízení. Ústavní soud je však vázán petitem ústavní stížnosti (srov. např. nález ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. III. ÚS 3061/17, bod 20), a nemohl se proto zabývat jinými námitkami než těmi, jež mají vztah k napadeným rozhodnutím a s nimi spojenými řízeními. 3. Napadená sdělení jednotlivých instancí soustavy státního zastupitelství reagují na stěžovatelovu stížnost na nečinnost státního zástupce při vyřizování návrhu na obnovu řízení. Okresní státní zastupitelství v Prostějově v záhlaví uvedeném sdělení stížnosti nevyhovělo a konstatovalo, že na posuzovanou věc nedopadá žádný ze zákonem taxativně vymezených důvodů, pro které lze státním zástupcem zastavené trestní řízení obnovit. Řízení bylo zastaveno pro nepříčetnost stěžovatele v době spáchání trestného činu, což nebylo možné na základě navržených důkazů revidovat. V reakci na žádost o přezkoumání vyřízení stížnosti Krajské státní zastupitelství v Brně uvedlo, že okresní státní zastupitelství si pro vyřízení stížnosti opatřilo dostatek podkladů a své rozhodnutí logicky odůvodnilo. Vyřízení stížnosti shledalo věcně správným. V reakci na sdělení krajského státního zastupitelství podal stěžovatel podnět na zahájení kárného řízení s příslušným státním zástupce. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci shledalo podnět nedůvodným. Stěžovatel se následně obrátil na Nejvyššího státního zástupce, který se po prostudování předmětného spisu ztotožnil s postupem vrchního státního zastupitelství. 4. Okresní soud v Prostějově v záhlaví uvedenými usneseními zamítl návrh na povolení obnovy řízení vedených pod sp. zn. 11 T 130/2016, 2 T 104/2010 a 3 T 131/2017. Soud předně neshledal důvod pro spojení trestních věcí, neboť každé trestní řízení se nachází v jiné fázi a ke každému řízení je příslušný jiný zákonný soudce. Po provedení důkazů v jednotlivých řízeních soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro povolení obnovy řízení. Znalecký posudek znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice nepředstavuje novou skutečnost, neboť již byl proveden v nalézacím řízení. Důvodné pak neshledal ani stěžovatelovy argumenty týkající se jeho práva na svobodu vyznání; práva na ochranu života a zdraví; okolností vylučujících protiprávnost; trestného činu neposkytnutí pomoci; povahy konopí jako prekurzoru; nevymahatelnosti ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; návrhu na podání předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie; způsobu měření obsahu THC v konopí; odborného posudku Tomáše Zábranského; dostupnosti lékařské péče; či interpelace ministra zdravotnictví. V záhlaví označeným usnesením Krajského soudu v Brně byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení Okresního soudu v Prostějově č. j. 3 T 131/2017-2121. V odůvodnění uvedl, že podmínky pro povolení obnovy řízení jsou ze zákona vymezeny velmi úzce; řízení o povolení obnovy se omezuje jen na řešení otázky, zda vyšly najevo takové skutečnosti nebo důkazy, které předpokládá §278 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5. V podané ústavní stížnosti stěžovatel opakuje, že novou skutečností je znalecký posudek Psychiatrické nemocnice Bohnice a znalecký posudek MUDr. Jiřího Švarce, které vylučují nepříčetnost stěžovatele v letech 2008 až 2012. Za novou skutečnost dále stěžovatel považuje rozhodnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů, že není příslušné k posouzení stěžovatelových podnětů; nevyjasněnou aplikaci §2 nařízení vlády č. 207/1920 Sb.; nález Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2019 sp. zn. IV. ÚS 492/18; neexistenci odborné studie o nebezpečnosti či škodlivosti konopí; a nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. 6. Stěžovatel svou ústavní stížnost opakovaně doplnil dalšími podáními a přílohami. Ústavní soud se s nimi seznámil, podotýká nicméně, že tato doplnění nejenže nebyla podána prostřednictvím právního zástupce stěžovatele, ale v naprosté většině případů s aktuálním řízením nesouvisela buď vůbec, nebo pouze okrajově. Vzhledem k uvedenému k těmto doplněním Ústavní soud nepřihlédl [srov. mj. §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. 7. Ústavní stížnost byla podána ve lhůtě osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. Návrh je přípustný a Ústavní soud má příslušnost k jeho projednání. 8. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního a ve které může Ústavní soud rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. 9. Podle čl. 83 Ústavy České republiky je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ústavní soud není soudem nadřízeným obecným soudům, nevykonává nad nimi dohled ani dozor. V řízení o ústavní stížnosti je tudíž jeho pravomoc založena výlučně k přezkumu rozhodnutí či namítaného zásahu z hlediska ústavnosti, tj. zda v řízení, respektive v rozhodnutí je završujícím, nebyly porušeny ústavními předpisy chráněná práva a svobody účastníka tohoto řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, zda postupem a rozhodováním obecných soudů či jiných orgánů veřejné moci nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. Takové nedostatky však v projednávané věci shledány nebyly. 10. Z argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel pokračuje v polemice se skutkovými hodnoceními a právními závěry státního zastupitelství a obecných soudů a pouze opakuje námitky, které již uvedl v předchozím řízení. Se stěžovatelovými argumenty se státní zastupitelství i obecné soudy vypořádaly v napadených rozhodnutích a sděleních, přičemž jejich závěry nejsou neudržitelné. Ústavnímu soudu nenáleží vstupovat do právního a skutkového hodnocení orgánů činných v trestním řízení. Na ústavní rovině zásah do práv stěžovatele Ústavní soud neshledal. Odkazuje-li stěžovatel na nález sp. zn. IV. ÚS 492/18, pak Ústavní soud uvádí, že dané rozhodnutí bylo založeno na odlišných skutkových i právních otázkách než nyní posuzovaná věc. 11. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že základní práva stěžovatele dotčenými rozhodnutími porušena nebyla. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. 12. Podle §66 zákona o Ústavním soudu je nepřípustný návrh, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti; podle tohoto ustanovení je třeba nahlížet na návrh stěžovatele na zrušení vyhlášky č. 221/2013 Sb., která byla zrušena vyhláškou č. 236/2015 Sb. S účinností od 17. října 2015. 13. Ve vztahu k návrhu na zrušení ostatních právních předpisů pak Ústavní soud uvádí, že návrh podle §74 zákona o Ústavním soudu sleduje osud ústavní stížnosti. Je-li ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, a tedy ji nelze věcně projednat, odpadá podmínka projednání návrhu na zrušení zákona či jiného právního předpisu podle §64 odst. 1 písm. e) či odst. 2 písm. d) zákona o Ústavním soudu [viz například usnesení ze dne 3. října 1995, sp. zn. III. ÚS 101/95 (U 22/4 SbNU 351) aj.]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. července 2019 Vojtěch Šimíček, v. r. předseda senátu
Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:2.US.1524.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1524/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 2. 7. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 7. 5. 2019
Datum zpřístupnění 31. 7. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - NSZ
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - VSZ Olomouc
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Brno
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Prostějov
SOUD - KS Brno
SOUD - OS Prostějov
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt jiný zásah orgánu veřejné moci
rozhodnutí soudu
zákon; 40/2009 Sb.; trestní zákoník; §§283 - 287, §289 odst. 3
jiný právní předpis; 455/2009 Sb.; nařízení vlády ze dne 7. 12. 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku
zákon; 167/1998 Sb.; o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů; §2 písm. d), §5 odst. 5, §15 písm. e), §24 odst. 1 písm. a), §24a, §24b a §29
zákon; 50/2013 Sb.; kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
jiný právní předpis; 221/2013 Sb.; vyhláška ze dne 25. 7. 2013, kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
jiný právní předpis; 236/2015 Sb.; o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 167/1998 Sb., §2 písm.d, §5 odst.5, §15 odst.5 písm.e, §24 odst.1 písm.a, §24a, §24b, §29
  • 221/2013 Sb.
  • 236/2015 Sb.
  • 40/2009 Sb., §283, §284, §285, §286, §287, §289 odst.3
  • 455/2009 Sb.
  • 50/2013 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík trestná činnost
alkohol a drogy
obnova řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1524-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 107746
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-08-01