ECLI:CZ:US:2019:2.US.1878.19.1
sp. zn. II. ÚS 1878/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o návrhu stěžovatelky Lenky Valentové, zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019 č. j. 13 Co 236/2018-108 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019 č. j. 13 Co 263/2018-197, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 7. 6. 2019 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky nadepsané jako "Ústavní stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně 13 Co 263/2018 a 13 Co 236/2018 a proti jinému zásahu". Toto své podání stěžovatelka posléze několikrát doplňovala, přičemž z jejích přípisů bylo zřejmé pouze to, že nesouhlasí s napadenými rozhodnutími obecných soudů.
2. Ústavní soud dříve, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není. Podání stěžovatelky není možné považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních i obsahových nedostatků; jednostrannou korespondenci s Ústavním soudem nelze považovat za ústavní stížnost ve smyslu zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka navíc nebyla zastoupena advokátem, ačkoliv tato povinnost je dána ustanovením §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
3. Stěžovatelce byla proto dne 25. 6. 2019 zaslána výzva k odstranění vad podání (stěžovatelce byla doručena 29. 6. 2019) a bylo jí dáno poučení o důsledcích jejich neodstranění v určené lhůtě. V mezidobí zaslala stěžovatelka Ústavnímu soudu "Plnou moc", v níž zmocnila advokáta JUDr. Milana Hulíka, Ph.D. "ke spisové značce II. ÚS 1878/19 jako jednostranný právní úkon (advokát dosud převzetí nepotvrdil, ale přijal zálohu)". Dne 12. 7. 2019 zaslal Ústavnímu soudu advokát JUDr. Milan Hulík, Ph.D. "oznámení", že "přijímá zastoupení Lenky Valentové jako stěžovatelky ve shora uvedené ústavní stížnosti". Toto "oznámení" bylo zasláno advokátem elektronicky, prostřednictvím e-mailové a datové zprávy. Vzhledem k tomu, že žádný jiný přípis nebyl soudu ze strany advokáta doručen (pozn.: pouze došlo k ústnímu příslibu, prostřednictvím telefonické komunikace, že obratem zašle řádně udělenou a podepsanou plnou moc a ústavní stížnost), byla mu výzvou ze dne 22. 7. 2019 (zaslané na vědomí též stěžovatelce) určena dodatečná lhůta pěti dnů k odstranění vad podání stěžovatelky a bylo mu rovněž dáno poučení o důsledcích jejich neodstranění v určené lhůtě (advokátovi byla výzva doručena dne 22. 7. 2019, stěžovatelce byla výzva doručena fikcí dne 2. 8. 2019). Ke dni vydání tohoto rozhodnutí nebylo podání napravující vytýkané vady ústavní stížnosti Ústavnímu soudu doručeno.
4. Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka přes opakovanou výzvu soudu neodstranila vytýkané vady podání, ačkoliv o náležitostech návrhu na zahájení řízení byla již dříve opakovaně poučena (naposledy ve věci sp. zn. I. ÚS 3044/18). Ve věci zůstává pochybné též postavení advokáta stran skutečného zmocnění stěžovatelkou ve smyslu ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nutnost právního zastoupení se přitom vztahuje na celé řízení před Ústavním soudem, tj. již na okamžik sepsání a podání návrhu, což znamená, že právní zástupce účastníka má povinnost zpracovat i nové znění návrhu tak, aby i samotný návrh byl podán v právním zastoupení.
5. Vzhledem k uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2019
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj