ECLI:CZ:US:2019:2.US.1966.18.1
sp. zn. II. ÚS 1966/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu stěžovatele Mgr. Ing. Ludvíka Veleckého, zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, na náhradu nákladů zastoupení ve věci jeho ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 94/2017-43 ze dne 24. 4. 2018 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 45/2017-64 ze dne 19. 4. 2017, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Poté, co bylo stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce doručeno vyrozumění Ústavního soudu, že v jeho věci bude vyhlášen nález, stěžovatel požádal, aby mu byla přiznána náhrada nákladů zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Výši požadované náhrady stěžovatel vyčíslil na 6 800 Kč. Podle přiloženého rozhodnutí České advokátní komory ze dne 29. 5. 2018 byl stěžovateli podle §18 odst. 2 a 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 30. 6. 2018 určen advokát k zastupování v řízení před Ústavním soudem, přičemž tato právní služba měla být stěžovateli poskytnuta bezplatně.
2. Dle §83 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů může Ústavní soud rozhodnout, že náklady právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem zaplatí zcela nebo zčásti stát, a to v případě, odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením. Zákon dále stanoví, že o tomto návrhu Ústavní soud rozhodne „na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním“. Ústavní soud ve
rozhodovací praxi dospěl k závěru, že pokud „rozhoduje o ústavní stížnosti bez nařízení ústního jednání, je nutno návrh na náhradu nákladů podat nejpozději do dne meritorního rozhodnutí ve věci, jinak nelze k takovému návrhu přihlédnout“, přičemž opožděně podané návrhy na přiznání náhrady nákladů řízení odmítá (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 615/17 ze dne 30. 8. 2017, usnesení sp. zn. III. ÚS 3647/14 ze dne 2. 9. 2015, citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Tento výklad potvrzuje i Filip, J.; Holländer, P.; Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck 2007, s. 662. Stěžovatel nepředložil žádné argumenty, proč by se měl Ústavní soud od uvedeného závěru odchýlit.
3. O stěžovatelově ústavní stížnosti rozhodl Ústavní soud dne 17. května 2019 bez nařízení ústního jednání nálezem sp. zn. II. ÚS 1966/18. Stěžovatel podal návrh na přiznání náhrady nákladů zastoupení až poté, kdy bylo jeho zástupci doručeno vyrozumění o vyhlášení tohoto nálezu, což ostatně stěžovatel ve svém návrhu sám uvádí. Jeho návrh byl tedy podán opožděně a z důvodů vyložených v předchozím odstavci jej Ústavní soud musí odmítnout.
4. Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na náhradu nákladů právního zastoupení odmítnout podle §83 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2019
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka