ECLI:CZ:US:2019:2.US.2346.19.1
sp. zn. II. ÚS 2346/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudce Ludvíka Davida a soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Vladimíra Hory, zastoupeného JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem Praha 3, Kolínská 13, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2019, č. j. 35 Co 101/2019-76, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 1. 2019, č. j. 10 C 205/2016-68, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
1. Dne 19. 7. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále jimi bylo podle stěžovatele porušeno jeho právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu nebo nesprávným úředním postupem podle článku 37 odst. 3 Listiny. Podstata ústavní stížnosti spočívala v tom, že v případě podání odvolání ve věci náhrady škody způsobené výkonem veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb. jde o návrh nezpoplatněný, neboť tuto povinnost zákonodárce zcela jasně, určitě a srozumitelně nevyjádřil. Dovozování takové povinnosti bez zákonného podkladu je proto protiústavní.
2. Z vyžádaného spisu obvodního soudu Ústavní soud nicméně zjistil, že po podání předmětné ústavní stížnosti městský soud již rozhodl o odvolání stěžovatele ve věci samé rozsudkem ze dne 15. 10. 2019 č. j. 35 Co 265/2019-88, a to tak, že žalobě stěžovatele částečně vyhověl, přičemž z nákladového výroku a ani z relevantní části odůvodnění tohoto rozhodnutí neplyne nic, co by se týkalo soudního poplatku, a v předkládací zprávě obvodního soudu k odvolání je výslovně uvedeno, že soudní poplatek z odvolání se nevybírá.
3. S ohledem na uvedené okolnosti Ústavní soud požádal dne 19. 11. 2019 právního zástupce stěžovatele, aby se k této procesní situaci vyjádřil, zejména v tom smyslu, zda i nadále trvá na podané ústavní stížnosti.
4. V reakci na tuto výzvu zaslal právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu dne 2. 12. 2019 zpětvzetí ústavní stížnosti s návrhem na zastavení řízení o ústavní stížnosti.
5. Podle ustanovení §77 zákona o Ústavním soudu může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Se zřetelem k výše uvedenému proto Ústavní soud řízení zastavil, neboť stěžovatel vzal svůj návrh zpět.
6. Sdělení, že stěžovatel "ponechává na úvaze Ústavního soudu rozhodnutí o případné náhradě nákladů právního zastoupení" nepovažuje zdejší soud s ohledem na jeho formulaci a věcnou neodůvodněnost za procesní návrh a proto se jím nezabýval.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2019
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu