ECLI:CZ:US:2019:3.US.119.19.1
sp. zn. III. ÚS 119/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti obchodní společnosti WCG Holdings, S. A., sídlem Trinity Place Annex, Frederick and Shirley Streets, P. O. BOX N-4805, Bahamské společenství, zastoupené Mgr. Janem Tomaierem, advokátem, sídlem Jankovcova 1037/49, Praha 7 - Holešovice, proti výroku II. usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. listopadu 2018 č. j. 14 C 190/2018-27, za účasti Okresního soudu v Nové Jičíně, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti TATRA TRUCKS, a. s., sídlem Areál Tatry 1450/1, Kopřivnice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Okresní soud v Novém Jičíně v řízení o zaplacení částky 868 000 USD s příslušenstvím výrokem I. usnesení ze dne 8. 11. 2018 č. j. 14 C 190/2018-27 nepřiznal stěžovatelce (žalobkyni) osvobození od soudních poplatků; výrokem II. uvedeného usnesení nepřipustil změnu žaloby, kterou stěžovatelka (žalobkyně) požadovala rozšíření žaloby na částku 1 519 000 USD. K tomu uvedl, že je-li zřejmé, že stěžovatelka má problém se zaplacením soudního poplatku z částky 868 000 USD, bude pro ni mnohem větší problém zaplatit soudní poplatek z částky 1 519 000 USD.
3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.
4. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
5. Ústavní soud ve svém plenárním stanovisku ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. Pl. ÚS-st. 43/16 (č. 394/2016 Sb.) konstatoval, že ústavní stížnost proti usnesení, jímž se nepřipouští změna návrhu podle §95 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná. Vyšel z toho, že takové usnesení je sice způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod, přinejmenším do práva na soudní ochranu (viz bod 14), současně však shledal (viz bod 18), že účastník řízení podle okolností konkrétního případu se proti němu může bránit jednak tím, že podá nový návrh (žalobu), byť nejde stricto sensu o procesní prostředek ochrany práva (srov. bod 15), jednak je může napadnout v odvolání podaném ve věci samé. Současně Ústavní soud nevyloučil ani podání změny návrhu přímo odvolacímu soudu (srov. bod 17).
6. S ohledem na výše uvedený právní názor, kterým je soudce zpravodaj vázán, je třeba považovat podanou ústavní stížnost za "předčasnou", resp. nepřípustnou podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Z tohoto důvodu ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 13. března 2019
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj