infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 02.07.2019, sp. zn. III. ÚS 1834/19 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:3.US.1834.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:3.US.1834.19.1
sp. zn. III. ÚS 1834/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Dr. Ing. Romana Raise, zastoupeného Mgr. Alenou Raisovou, advokátkou, sídlem Krhanická 988/7, Praha 12 - Kamýk, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. listopadu 2018 č. j. 5 Cmo 211/2018-297 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. června 2018 č. j. 24 Cm 209/2016-211, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Vojtěcha Csabiho a obchodní společnosti FAU s. r. o., sídlem Pekařská 1639/79a, Opava, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno zejména jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny. 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadených rozhodnutí, se podává, že Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") ústavní stížností napadeným usnesením potvrdil ústavní stížností napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud"), kdy krajský soud rozhodl o neplatnosti usnesení přijatých na valné hromadě obchodní společnosti FAU s. r. o., dne 10. 10. 2016. Mezi usnesení přijatá na této valné hromadě patří mimo jiné i usnesení, kterými byl do funkce předsedy valné hromady zvolen stěžovatel a kterými byl udělen souhlas s převodem jedné čtvrtiny podílu ve společnosti Ivy Urbanské a jedné čtvrtiny podílu Ing. Pavla Urbanského na stěžovatele. 3. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas s důvody, pro které mají být valnou hromadou přijatá usnesení neplatná. Stěžovatel však sám v ústavní stížnosti uvádí, že podle judikatury nebyl účastníkem řízení, z něhož ústavní stížností napadená rozhodnutí vzešla. 4. Ústavní soud se předně zabýval splněním procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána stěžovatelem, který je právně zastoupen v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost však není přípustná (§75 zákona o Ústavním soudu), a to z níže uvedených důvodů. 5. Stěžovatel s odkazem na usnesení vrchního soudu ze dne 1. 3. 2017 č. j. 7 Cmo 247/2016-161 uznává, že není účastníkem řízení ani vedlejším účastníkem řízení o neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou. Tento závěr je zcela v souladu i s judikaturou Ústavního soudu [srov. k tomu přiměřeně například usnesení ze dne 19. 3. 2009 sp. zn. III. ÚS 2447/08 nebo usnesení ze dne 4. 12. 2008 sp. zn. I. ÚS 1603/08 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz); závěry těchto rozhodnutí jsou použitelné i po změně právní úpravy]. Naopak v řízení, z něhož vzešla ústavní stížností napadená rozhodnutí, se o žádných právech stěžovatele nerozhodovalo, neboť nebyl jeho účastníkem, ústavní stížnost tak byla podána osobou zjevně neoprávněnou. Vzhledem k uvedenému zjištění Ústavnímu soudu nepřísluší, aby platnost či neplatnost usnesení přijatých valnou hromadou hodnotil a vyjadřoval se i tím k ústavnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí. 6. Stěžovatelovo právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny zůstalo zachováno, neboť stěžovatel i nadále má k dispozici právní prostředky, které může využít. Jak vyplývá z předložených listin - jeden z nich využil v řízení vedeném krajským soudem, o možném využití jiného prostředku byl zpraven v usnesení krajského soudu ze dne 13. 11. 2018 sp. zn. C 10984/RD166/KSOS, Fj 33450/2018/KSOS. 7. Ústavní soud s ohledem na aspekty výše vylíčené stěžovatelovu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. července 2019 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:3.US.1834.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1834/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 2. 7. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 6. 2019
Datum zpřístupnění 31. 7. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - VS Olomouc
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 90/2012 Sb., §191
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1834-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 107659
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-08-01