ECLI:CZ:US:2019:3.US.2370.18.1
sp. zn. III. ÚS 2370/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Josefa Fixy, zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem, sídlem třída Kosmonautů 989/8, Olomouc, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. dubna 2018 č. j. 3 As 261/2016-47, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. října 2016 č. j. 22 A 28/2012-144, rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 9. prosince 2011 sp. zn. KUOK 122121/2011 a rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 8. srpna 2011 č. j. SMOl/ŽP/55/14519/2010/Zv, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Ostravě, Krajského úřadu Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 7. 2018, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí.
2. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ustanovení §72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující:
"(3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
(4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
(5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo."
4. Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, ústavní stížnost bez jednání odmítne.
5. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým řízení před obecnými soudy skončilo, bylo vydáno dne 25. 4. 2018 a následně bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 30. 4. 2018, jak si Ústavní soud ověřil z doručenek, jež si vyžádal od Nejvyššího správního soudu. Naproti tomu ústavní stížnost byla podána datovou schránkou až dne 11. 7. 2018. Z těchto dat je zřejmé, že předepsaná dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena.
6. Ústavní soud pro úplnost poznamenává, že si je vědom, že ze stěžovatelem přiloženého přípisu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že nejprve zaslal podání označené jako ústavní stížnost Nejvyššímu správnímu soudu. Nutno však upozornit na pravidlo, že relevantním podáním je pouze podání takové, kdy zásilka byla adresována Ústavnímu soudu (shodně např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 681/11 či I. ÚS 577/11, dostupná na internetu v databázi NALUS na http://nalus.usoud.cz).
7. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2019
JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj