ECLI:CZ:US:2019:3.US.2970.19.1
sp. zn. III. ÚS 2970/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Pavla Rychetského, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věcech ústavních stížností stěžovatelky Kateřiny Šimůnkové, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8 - Karlín, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. června 2019 č. j. Ncd 62/2019-62 (vedené pod sp. zn. III. ÚS 2970/19), ze dne 26. června 2019 č. j. Ncd 70/2019-235 (vedené pod sp. zn. II. ÚS 2996/19), ze dne 25. června 2019 č. j. Ncd 67/2019-61 a č. j. Ncd 65/2019-413 (vedených pod sp. zn. II. ÚS 3013/19 a III. ÚS 3014/19), ze dne 1. července 2019 č. j. Ncd 73/2019-240 (vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3066/19), ze dne 19. června 2019 č. j. Ncd 64/2019-75 (vedené pod sp. zn. II. ÚS 3147/19) a ze dne 27. června 2019 č. j. Ncd 71/2019-63 (vedené pod sp. zn. I. ÚS 3148/19), a ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Antonie Šimkové, zastoupené tímtéž advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. srpna 2019 č. j. Ncd 95/2019-575 (vedené pod sp. zn. III. ÚS 3065/19), za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnosti dosud vedené pod spisovými značkami III. ÚS 2970/19, II. ÚS 2996/19, II. ÚS 3013/19, III. ÚS 3014/19, IV. ÚS 3066/19, II. ÚS 3147/19, I. ÚS 3148/19 a III. ÚS 3065/19 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou III. ÚS 2970/19.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 11. 9. 2019, 13. 9. 2019, 16. 9. 2019, 20. 9. 2019 a 26. 9. 2019 postupně sedm ústavních stížností, jimiž první stěžovatelka napadá sedm usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") vydaná ve sporech, v nichž se tato stěžovatelka domáhá nahrazení projevu vůle a povinnosti vedlejší účastnice uzavřít s ní smlouvu o převodu pozemků, vedených u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 15 C 173/2019, u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 15 C 152/2019, u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 6 C 37/2019, u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 30 C 165/2019, u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 13 C 179/2019, u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 5 C 101/2019 a u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 36 C 169/2019. Všemi napadenými usneseními vrchní soud rozhodl, že se zamítá stěžovatelčin návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Domažlicích.
2. Dále Ústavní soud obdržel dne 20. 9. 2019 ústavní stížnost, jíž druhá stěžovatelka napadá usnesení vrchního soudu vydané ve sporu o vydání náhradního pozemku, vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 147/2019. Napadeným usnesením vrchní soud rozhodl, že se zamítá stěžovatelčin návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Domažlicích.
3. Podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s §112 odst. 1 občanského soudního řádu, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.
4. Z předmětných ústavních stížností a jejich příloh Ústavní soud zjistil, že všechny ústavní stížnosti uvedené v bodě 1. byly podány stejnou stěžovatelkou, přičemž všechny ve výroku uvedené ústavní stížnosti byly podány prostřednictvím téhož právního zástupce, jsou obsahově shodné, podobně jako napadená rozhodnutí, a stejný je i další účastník (orgán, který napadené rozhodnutí vydal) a vedlejší účastnice řízení. Ve všech stěžovatelky brojí proti tomu, že vrchní soud nevyhověl jejich návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Domažlicích. Ostatně samy stěžovatelky v ústavních stížnostech uvádějí, že "Vrchní soud v Praze postupně rozhoduje o návrhu stěžovatelky na delegování všech třiadvaceti (resp. u druhé stěžovatelky čtrnácti - pozn. Ústavního soudu) řízení k Okresnímu soudu v Domažlicích a tyto návrhy zcela mechanicky zamítá. Tím pak dochází k tomu, že stěžovatelka je nucena se bránit proti takovému postupu Vrchního soudu podáváním shodných ústavních stížností, jelikož jí právní úprava zákona o Ústavním soudu neumožňuje podat jedinou ústavní stížnost proti všem těmto rozhodnutím najednou."
5. Ústavní soud nepřehlédl, že v petitu ústavních stížností vedených pod sp. zn. II. ÚS 3013/19 a III. ÚS 3014/19 první stěžovatelka napadá shodné rozhodnutí vrchního soudu, jaké již napadla dříve podanou ústavní stížností vedenou pod sp. zn. III. ÚS 2970/19, tj. usnesení vrchního soudu ze dne 14. 6. 2019 č. j. Ncd 62/2019-62. Jelikož však v záhlaví ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 3013/19 je jako napadené rozhodnutí označeno usnesení vrchního soudu ze dne 25. 6. 2019 č. j. Ncd 67/2019-61 a v záhlaví ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 3014/19 je jako napadené rozhodnutí označeno usnesení vrchního soudu ze dne 25. 6. 2019 č. j. Ncd 65/2019-413, jejichž kopie jsou k těmto ústavním stížnostem také přiloženy, nevyzýval Ústavní soud s ohledem na tuto zjevnou nesprávnost první stěžovatelku k opravě vad jejího návrhu, ani nerozhodl o odmítnutí těchto ústavních stížností jako nepřípustných podle §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu (z důvodu litispendence).
6. Ústavní soud na základě těchto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, podle shora uvedených zákonných ustanovení spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení.
7. V souladu s rozvrhem práce pro rok 2019 č. Org. 1/19 (úplné znění pod č. Org. 46/19) je soudcem zpravodajem u všech ve výroku spojených věcí soudce Radovan Suchánek, neboť mu byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížnosti vedená pod sp. zn. III. ÚS 2970/19.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. října 2019
Pavel Rychetský, v.r.
předseda Ústavního soudu