ECLI:CZ:US:2019:3.US.2970.19.2
sp. zn. III. ÚS 2970/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Pavla Rychetského, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věcech ústavních stížností stěžovatelky Kateřiny Šimůnkové, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8 - Karlín, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. června 2019 č. j. Ncd 69/2019-68 (vedené pod sp. zn. II. ÚS 3242/19), ze dne 22. července 2019 č. j. Ncd 83/2019-60 (vedené pod sp. zn. III. ÚS 3283/19), ze dne 19. srpna 2019 č. j. Ncd 101/2019-721 (vedené pod sp. zn. I. ÚS 3282/19) a ze dne 1. července 2019 č. j. Ncd 74/2019-690 (vedené pod sp. zn. I. ÚS 3332/19) a ze dne 2. srpna 2019 č. j. Ncd 90/2019-78 (vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3387/19), a ve věcech ústavních stížností stěžovatele Pavla Gleicha, zastoupeného tímtéž advokátem, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. července 2019 č. j. Ncd 78/2019-914 (vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3323/19), ze dne 2. července 2019 č. j. Ncd 76/2019-58 (vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3324/19), ze dne 25. července 2019 č. j. Ncd 85/2019-56 (vedené pod sp. zn. I. ÚS 3325/19), ze dne 4. července 2019 č. j. Ncd 77/2019-55 (vedené pod sp. zn. III. ÚS 3322/19) a ze dne 7. srpna 2019 č. j. Ncd 94/2019-176 (vedené pod sp. zn. I. ÚS 3402/19), za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnosti dosud vedené pod spisovými značkami III. ÚS 2970/19, II. ÚS 3242/19, III. ÚS 3283/19, I. ÚS 3282/19, I. ÚS 3332/19, IV. ÚS 3387/19, IV. ÚS 3323/19, IV. ÚS 3324/19, I. ÚS 3325/19, III. ÚS 3322/19 a I. ÚS 3402/19 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou III. ÚS 2970/19.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 7. 10. 2019, 9. 10. 2019, 14. 10. 2019 a 18. 10. 2019 postupně pět ústavních stížností, jimiž stěžovatelka napadá pět usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") vydaných ve sporech, v nichž se tato stěžovatelka domáhá nahrazení projevu vůle a povinnosti vedlejší účastnice uzavřít s ní smlouvu o převodu pozemků, nebo vydání náhradního pozemku, vedených u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 C 145/2019, Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 4 C 137/2019, Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 5 C 171/2019, Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 112/2019 a Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 7 C 90/2019.
2. Dále Ústavní soud obdržel dne 14. 10. 2019 a 21. 10. 2019 postupně pět ústavních stížností, jimiž stěžovatel napadá pět usnesení vrchního soudu vydaná ve sporech o vydání náhradního pozemku, vedených u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 135/2019, Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 194/2019, Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 2 C 156/2019, Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 193/2019 a Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 13 C 316/2019.
3. Všemi napadenými usneseními vrchní soud rozhodl, že se zamítá stěžovatelčin, resp. stěžovatelův návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Domažlicích.
4. Podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s §112 odst. 1 občanského soudního řádu, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.
5. Z předmětných ústavních stížností a jejich příloh Ústavní soud zjistil, že všechny ústavní stížnosti uvedené v bodě 1., resp. v bodě 2 byly podány stejnými stěžovateli, prostřednictvím téhož právního zástupce, jsou obsahově shodné, podobně jako napadená rozhodnutí, a stejný je i další účastník (orgán, který napadené rozhodnutí vydal) a vedlejší účastnice řízení. Ve všech stěžovatelé brojí proti tomu, že vrchní soud nevyhověl jejich návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Domažlicích. Ostatně sami stěžovatelé ve všech ústavních stížnostech uvádějí, že vrchní soud postupně rozhoduje o jejich návrzích na delegování všech třiadvaceti (u stěžovatelky), resp. osmi (u stěžovatele) řízení k Okresnímu soudu v Domažlicích "a tyto návrhy zcela mechanicky zamítá". Tím pak dochází k tomu, že stěžovatelé jsou nuceni "se bránit proti takovému postupu Vrchního soudu podáváním shodných ústavních stížností", jelikož jim "právní úprava zákona o Ústavním soudu neumožňuje podat jedinou ústavní stížnost proti všem těmto rozhodnutím najednou".
6. Ústavní soud na základě těchto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, podle shora uvedených zákonných ustanovení spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení tak, jak to již učinil usnesením pléna ze dne 1. 10. 2019 (sp. zn. III. ÚS 2970/19, II. ÚS 2996/19, II. ÚS 3013/19, III. ÚS 3014/19, IV. ÚS 3066/19, II. ÚS 3147/19, I. ÚS 3148/19, III. ÚS 3065/19) u předchozích obdobných ústavních stížností téže stěžovatelky.
7. V souladu s rozvrhem práce pro rok 2019 č. Org. 1/19 (úplné znění pod č. Org. 46/19) je soudcem zpravodajem u všech ve výroku spojených věcí soudce Radovan Suchánek, neboť mu byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížností vedená pod sp. zn. III. ÚS 2970/19.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2019
Pavel Rychetský, v.r.
předseda Ústavního soudu