ECLI:CZ:US:2019:3.US.3126.19.1
sp. zn. III. ÚS 3126/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky nezletilé T. S., zastoupené zákonnou zástupkyní B. S., právně zastoupené JUDr. Kristýnou Dolejšovou Kabelovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Ke Stírce 490/57, Praha 8 - Kobylisy, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. listopadu 2012 č. j. 28 C 186/2012-42, za účasti Okresního soudu Plzeň-město, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., sídlem Denisovo nábř. 920/12, Plzeň, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 25. 9. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva zaručená čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 32 odst. 1 větou druhou ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 1 odst. 2 Ústavy.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Za procesní prostředek k ochraně práva se považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
4. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po procedurální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že proti napadenému rozhodnutí podala žalobu pro zmatečnost, nicméně doposud nemá žádnou informaci o průběhu tohoto řízení (bod 18. ústavní stížnosti). Ústavní soud telefonickým dotazem u okresního soudu zjistil, že dne 28. 9. 2019 byla tomuto soudu stěžovatelčina žaloba pro zmatečnost doručena.
6. Podala-li stěžovatelka proti rozhodnutí napadenému ústavní stížností mimořádný opravný prostředek, je nezbytné žalobu pro zmatečnost považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Z uvedeného lze dovodit, že stěžovatelčina ústavní stížnost je návrhem nepřípustným podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu (srov. bod 1. sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb. a contrario).
7. Současné podávání mimořádného opravného prostředku (vyjma návrhu na obnovu řízení) a ústavní stížnosti nadto není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Navíc je třeba poznamenat, že opačný postup soudce zpravodaje (spočívající např. ve vyčkávání na rozhodnutí obecného soudu) by mohl být považován za zásah do ústavního práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny. Neodmítnutím ústavní stížnosti pro nepřípustnost by si totiž soudce zpravodaj ponechával ve své agendě i případ, který by rozvrhem práce při podání ústavní stížnosti až po rozhodnutí obecného soudu mohl být (a se značnou pravděpodobností by také byl) přidělen jinému soudci zpravodaji.
8. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2019
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj