infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23.05.2019, sp. zn. IV. ÚS 1253/19 [ usnesení / JIRSA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:4.US.1253.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:4.US.1253.19.1
sp. zn. IV. ÚS 1253/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jaroslava Fenyka a Jana Filipa o ústavní stížnosti Ondřeje Krejčího, zastoupeného Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, proti rozsudkům Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, č. j. 21 Cdo 4385/2018-204, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2016, č. j. 8 Co 1457/2016-142, a Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 3. 2016, č. j. 9 C 85/2015-103, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Prachaticích jako účastníků řízení a korporace UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1 jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel se před obecnými soudy domáhal, aby bylo určeno, že zástavní právo zřízené ve prospěch vedlejší účastnice (žalované) smlouvou o zřízení zástavního práva ve formě notářského zápisu, sepsaného notářem JUDr. Miloslavem Jindřichem pod sp. zn. N 314/2007, NZ 286/2007, k zajištění pohledávky vedlejší účastnice ve výši 3 100 000 Kč ke spoluvlastnickému podílu stěžovatele ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech, zapsaných na LV č. X, katastrální území Horní Vltavice, neexistuje. Důvodem, proč se stěžovatel domáhal shora uvedeného určení, byla skutečnost, že shora uvedený notářský zápis nemá podle něj všechny povinné zákonné náležitosti. Konkrétní vada podle něj spočívá v tom, že způsob ověření totožnosti jednajících osob uvedený v tomto notářském zápise neodpovídá §64 notářského řádu, který požaduje prokázání totožnosti "platným úředním průkazem". V daném případě však došlo k jejímu ověření pouze "úředním průkazem" - tedy nebyla ověřena jeho platnost a ani není zřejmé, o jaký úřední průkaz se mělo jednat. Stěžovatel je přesvědčen, že napadenými rozsudky bylo zasaženo do jeho práv, která jsou garantována Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), konkrétně pak v článku 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. Podle jeho názoru notářský zápis musí obsahovat výslovné označení způsobu, jak notář zjistil totožnost účastníků, tj. že v něm musí být výslovně uveden některý ze způsobů, kterým se podle §64 notářského řádu prokazuje pro účely sepsání notářského zápisu totožnost účastníků a kterým z nich byla při sepsání notářem totožnost účastníků skutečně prokázána. Má-li jít o platný úřední průkaz, musí být z notářského zápisu zřejmé, o který úřední průkaz se jedná a že byl ke dni sepsání platný, aby bylo možné uvedenou skutečnost následně ověřit. Celý postup obecných soudů, které shora uvedené nevzaly v úvahu, je tak vůči stěžovateli diskriminační. Ústavní soud se seznámil s obsahem podané stížnosti a napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Soudy všech stupňů se věcí pečlivě zabývaly a vydaly rozhodnutí, na která lze pro stručnost odkázat, protože jsou přesvědčivě odůvodněna a závěry soudů k jsou srozumitelně vysvětleny. Je třeba zdůraznit, že v tomto případě se věcí zabýval Nejvyšší soud meritorně (nikoliv jen procesně) a vydal napadený rozsudek, v němž je vysvětleno, z jakého důvodu je třeba v tomto případě považovat předmětný notářský zápis za platný. Dovolací soud dospěl navíc k (řádně odůvodněnému) závěru, že případný nedostatek formy notářského zápisu neznamená neplatnost obsahu notářského zápisu (zástavní smlouvy), který z hlediska smluvního ujednání obstojí jako soukromá listina. Ústavní soud nemá, co by k odůvodnění rozhodnutí obecných soudů dodal, natož aby nalezl důvod pro jejich zrušení; pouhá polemika se závěry obecných soudů nemůže vést ke kasačnímu zásahu Ústavního soudu. Nespokojenost stěžovatele s výsledkem řízení neznamená porušení výše uvedených ústavních práv. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný; usnesení obsahuje stručné odůvodnění podle §43 odst. 3 téhož zákona. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. května 2019 Jaromír Jirsa v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:4.US.1253.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 1253/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 23. 5. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 4. 2019
Datum zpřístupnění 17. 6. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - KS České Budějovice
SOUD - OS Prachatice
Soudce zpravodaj Jirsa Jaromír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 358/1992 Sb., §64, §63
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík notář
smlouva
zástavní právo
pohledávka
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-1253-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 107254
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-06-21