ECLI:CZ:US:2019:4.US.1277.19.1
sp. zn. IV. ÚS 1277/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci návrhu navrhovatele Milana Kolomazníka, zastoupeného Mgr. Janem Zrnovským, advokátem, sídlem Moskevská 637/6, Liberec, na uložení povinnosti Nejvyššímu soudu zrušit ve lhůtě 30 dnů usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. 1edna 2012 č. j. 36 Co 263/2011-152, usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 15. dubna 2011 č. j. 20 C 48/2007-121 a ze dne 15. dubna 2004 č. j. 20 C 367/2003-20 "včetně exekučních rozhodnutí na něm založených, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Návrhem ze dne 11. 4. 2019, označeným jako upozornění na nečinnost Nejvyššího soudu, se navrhovatel domáhal, aby Ústavní soud uložil Nejvyššímu soudu povinnost zrušit ve lhůtě třiceti dnů shora označená soudní rozhodnutí.
2. Důvodem podání daného návrhu mělo být to, že Nejvyšší soud za čtyři roky neprovedl žádnou nápravu stavu věci tak, jak mu Ústavní soud uložil v nálezu ze dne 27. 5. 2015 sp. zn. I. ÚS 1811/14 (N 100/77 SbNU 491), což má v řízení před Nejvyšším soudem představovat neodůvodněné průtahy, resp. obstrukci, a zakládat tak porušení jeho základního práva podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").
3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení (§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), načež dospěl k závěru, že tomu tak není.
4. Navrhovatel se svým návrhem označeným jako "upozornění na nečinnost" domáhal toho, aby Ústavní soud uložil Nejvyššímu soudu, jakým způsobem má rozhodnout o jím podaném dovolání. Takovouto kompetencí však Ústavní soud, jak plyne z čl. 87 a 88 Ústavy ve spojení se "prováděcím" zákonem o Ústavním soudu a contrario, nadán není [srov. zejm. čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a §82 odst. 1 až 3 zákona o Ústavním soudu].
5. Z výše uvedených důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítl.
6. Možno dodat, že v případech, kdy v soudním řízení (před jeho náležitým ukončením) dochází k průtahům, má jeho účastník podle §174a zákona o soudech a soudcích právo podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu; ten pak představuje procesní prostředek k ochraně práva stěžovatele ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a jeho "vyčerpání" je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jinak je takové podání jen "upozorněním", nikoli procesním předpokladem k zásahu Ústavního soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2019
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj