ECLI:CZ:US:2019:4.US.162.19.1
sp. zn. IV. ÚS 162/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelů a) Petra Ryby a b) Ľubici Rybové, obou zastoupených JUDr. Michaelem Mannem, advokátem se sídlem v Bartošovicích v Orlických horách 34, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 11. května 2017, sp. zn. 27 Co 256/2016, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích jako účastníka řízení a České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, jako vedlejší účastnice řízení takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 9. 1. 2017 byla u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") podána žaloba pro zmatečnost proti usnesení krajského soudu ze dne 29. 7. 2016, č. j. 27 Co 256/2016-260. Citovaným usnesením bylo odmítnuto odvolání zástavní věřitelky MUDr. Ľubici Rybové (matky druhé vedlejší účastnice) proti usnesení soudní exekutorky Mgr. Marcely Petrošové, Exekutorský úřad Břeclav, ze dne 9. 3. 2016, č. j. 160 EX 6565/12-202. MUDr. Ľubica Rybová podala žalobu pro zmatečnost v zastoupení JUDr. Michaela Manna, současného zástupce stěžovatelů v této věci.
Usnesením ze dne 23. 2. 2017, č. j. 27 Co 256/2016-282, byla MUDr. Rybová vyzvána k doplnění žaloby pro zmatečnost; usnesení s výzvou k doplnění bylo doručeno JUDr. Mannovi a bylo na ně reagováno podáním ze dne 14. 3. 2017.
Dalším usnesením ze dne 11. 4. 2017, č. j. 27 Co 256/2016-286, byla žalobkyně (MUDr. Rybová) vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu pro zmatečnost ve výši 5 000 Kč. Ve spisu krajského soudu chybí doklad o doručení tohoto usnesení; podle referátu mělo být usnesení doručeno MUDr. Rybové.
Usnesením ze dne 11. 5. 2017, č. j. 27 Co 256/2016-292, bylo řízení o žalobě pro zmatečnost zastaveno podle §9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku. V procesním spisu se nachází referát, podle něhož mělo být usnesení o zastavení řízení doručeno MUDr. Rybové, což se podle údajů ze spisu stalo, neboť je v něm založeno oznámení pro vyvěšení písemnosti na úřední desce soudu podle §50 odst. 2 o. s. ř., podle kterého bylo usnesení o zastavení řízení vyvěšeno na úřední desku 26. 5. 2017, a sňato dne 6. 6. téhož roku.
Dne 4. 10. 2018 se u krajského soudu dotázal telefonicky JUDr. Michael Mann na stav zmatečnostního řízení a požádal o zaslání usnesení, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Svoji žádost o doručení usnesení krajského soudu ze dne 29. 7. 2016, č. j. 27 Co 256/2016-260, zopakoval JUDr. Mann podáním ze dne 5. 10. 2018. Spis krajského soudu následně obsahuje informaci o tom, že MUDr. Rybová zemřela dne 9. 5. 2018 a pozůstalostní řízení je vedeno u soudní komisařky JUDr. Alice Sedlákové se sídlem v Brně, Příkop 8, pod sp. zn. 58 D 725/2018. Podle zjištění Ústavního soudu uvedené pozůstalostní řízení dosud neskočilo.
Dne 19. 11. 2018 se na krajský soud znovu obrátil JUDr. Michael Mann a požádal: 1. o zaslání konečného rozhodnutí o předmětné žalobě pro zmatečnost;
2. o nahlédnutí do spisu krajského soudu sp. zn. 27 Co 256/2016. K žádosti, v níž JUDr. Mann sděluje soudu, že MUDr. Rybová 9. 5. 2018 zemřela a že jako její dědici přicházejí v úvahu děti - stěžovatelé v tomto řízení před Ústavním soudem, je také připojena plná moc udělená stěžovateli JUDr. Mannovi. Na uvedenou žádost reagoval krajský soud přípisem ze dne 28. 11. 2018 (podepsán předseda senátu Mgr. Miloš Zdražil), ve kterém JUDr. Mannovi sděluje, že s ohledem na skutečnost, že MUDr. Rybová zemřela 9. 5. 2018, tedy po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení zmatečnostního řízení, nemohou být jeho účastníky dědici MUDr. Rybové. Zároveň krajský soud odkázal zástupce stěžovatelů na exekuční spis, který má k dispozici Mgr. Marcela Petrošová (sp. zn. 160 EX 6565/12).
Proti usnesení krajského soudu ze dne 11. 5 2017, č. j. 27 Co 256/2016-292, byla dne 15. 1 2019 podána ústavní stížnost, v níž je, zjednodušeně řečeno, namítáno, že krajský soud porušil ústavně zaručené právo zemřelé MUDr. Rybové tím, že v průběhu zmatečnostního řízení nesprávně doručoval soudní písemnosti přímo jí, a nikoliv jejímu zástupci (JUDr. Mannovi).
O vyjádření k ústavní stížnosti byl požádán krajský soud, který především sdělil, že v průběhu zmatečnostního řízení komunikoval pouze s MUDr. Rybovou, neboť v té době již nabylo právní moci napadené rozvrhové usnesení, a zástavní právo váznoucí na nemovité věci tímto datem zaniklo, tudíž zanikla i plná moc advokáta, jíž se stěžovatelé dovolávají. Krajský soud dále uvádí, že rozhodoval v daném případě o zmatečnostní žalobě jako soud I. stupně a proti napadenému rozhodnutí bylo možné podat odvolání, což stěžovatelé nevyužili, nevyčerpali tak opravné prostředky, a ústavní stížnost je tedy podle krajského soudu nepřípustná.
S naposledy uvedenou argumentací krajského soudu (o nepřípustnosti stížnosti) se Ústavní soud ztotožňuje (avšak jen s ní), zároveň však poukazuje na procesní pochybení, k nimž ve zmatečnostním řízení došlo a které bude třeba napravit před případným projednáním ústavní stížnosti.
V posuzované věci vznikl "spor" o řádné doručení exekučního rozhodnutí napadeného zmatečnostní žalobou, jakož i napadeného rozhodnutí, kterým bylo žalobě pro zmatečnost rozhodnuto (zatím konečným způsobem). Krajský soud zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost pro nezaplacení soudního poplatku a v řízení zůstalo sporné, komu měly být v průběhu zmatečnostního řízení doručovány soudní písemnosti, tedy i napadené rozhodnutí - zda (již zemřelé) MUDr. Rybové, nebo současnému zástupci stěžovatelů. Zůstaly tak pochybnosti, zda dřívější plná moc a zastoupení podle ní zaniklo nebo zda trvalo i v průběhu řízení o žalobě pro zmatečnost. Uvedenou nejasnost bude třeba odstranit - k tomu jsou však povolány obecné soudy, a nikoliv Ústavní soud, který není ve vztahu k nim další přezkumnou instancí. V řízení před Ústavním soudem se plně uplatní zásada subsidiarity ústavní stížnosti, která znamená, že před jejím podáním je třeba vyčerpat veškeré procesní prostředky obrany k nápravě, což se v tomto případě nestalo.
Na krajském soudu především bude, aby rozhodl o jednoznačné žádosti JUDr. Michaela Manna o nahlédnutí do spisu ze dne 19. 11. 2018, což se dosud nestalo. Ačkoliv zástupce stěžovatelů výslovně požádal o nahlédnutí do spisu krajského soudu vedeného pod sp. zn. 27 Co 256/2016, nejenže mu nahlédnutí nebylo umožněno, ale nebylo rozhodnuto ani o jeho žádosti podle §44 o. s. ř. - odkaz na exekuční řízení nelze za rozhodnutí o žádosti o nahlédnutí do spisu považovat. V této souvislosti uvádí Ústavní soud, že nepochybně existují vážné důvody, pro které je třeba dědicům po zemřelé MUDr. Rybové podle §44 odst. 2 o. s. ř. povolit nahlédnutí do spisu. Bude třeba také rozhodnout o žádosti o doručení napadeného rozhodnutí, jehož kopii si může zástupce stěžovatelů při nahlédnutí pořídit, převzít ji, a zejména podat proti napadenému usnesení odvolání, o kterém bude rozhodovat Vrchní soud v Praze - v tomto smyslu ostatně zní poučení o opravném prostředku. Odvolací soud se následně vypořádá s tím, zda podali odvolání oprávněné osoby a zda bylo podáno včas. Již na tomto místě Ústavní soud vyjadřuje jisté pochybnosti o tom, zda mohla být na napadeném rozhodnutí vyznačena dne 30. 8. 2017 doložka právní moci s datem 3. 8. 2017 a zda v exekučním řízení založená generální plná moc s datem 8. 2. 2016 udělená MUDr. Rybovou JUDr. Mannovi skutečně vylučuje bez předchozího poučení ze strany soudu doručování písemností zástupci stěžovatelů.
Ústavní soud není povolán k tomu, aby složitou procesní situaci řešil "v první instanci", aby posuzoval přípustnost a včasnost odvolání, které mají možnost stěžovatelé jako dědici po zemřelé účastnici řízení proti napadenému rozhodnutí podat poté, kdy jim bude doručeno (kdy je převezmou). Mohou i případně využít institutu "žaloby na odstranění průtahů" podle §174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. V odvolacím řízení se nejprve vyjasní otázka přípustnosti a včasnosti odvolání a nebude-li napadené rozhodnutí zrušeno ("odklizeno"), může se případně věcí v budoucnu zabývat Ústavní soud. V této fázi řízení před obecnými soudy je však ústavní stížnost předčasná, tedy nepřípustná, a proto musela být podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2019
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj