ECLI:CZ:US:2019:4.US.1698.19.1
sp. zn. IV. ÚS 1698/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu T. J., zastoupeného Mgr. Petrem Kubicou, advokátem v Brně, Kobližná 47/19, směřujícího proti usnesením Okresního státního zastupitelství ve Svitavách ze dne 29. ledna 2019, č. j. 1 ZT 138/2014-224, a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územního odboru Svitavy, Oddělení hospodářské kriminality SKPV ze dne 14. prosince 2018, č. j. KRPE-72545-263/TČ-2012-170981, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel napadá usnesení zamítající jeho stížnost proti usnesení policejního orgánu, a současně i toto usnesení, jímž bylo zahájeno jeho trestní stíhání. Navrhovatel je přesvědčen, že je opakovaně stíhán za jednání, pro které proti němu týž policejní orgán zahájil trestní stíhání již dne 30. května 2014 (č. j. KRPE-72545-141/TČ-2012-170981).
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. To se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.
Ochrana ústavnosti není pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je podle čl. 4 Ústavy České republiky úkolem všech orgánů veřejné moci. Pouze výjimečně přezkoumává Ústavní soud již některá procesní rozhodnutí, jimiž se řízení nekončí; sem patří především kroky zasahující intenzivně do osobní svobody (vazba). Jinak Ústavní soud nastupuje teprve až v případě selhání všech ostatních orgánů a nástrojů.
V projednávaném řízení nebylo vydáním napadených rozhodnutí řízení skončeno, ale naopak bylo zahájeno; řízení tedy nadále pokračuje, a tak existuje možnost případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod napravit odpovídajícími procesními trestně-právními prostředky již v rámci daného řízení samotného.
Ústavní stížnost je procesní nástroj, který je možno použít teprve poté, co navrhovatel vyčerpá všechny ostatní zákonné možnosti. Přípustné opravné prostředky není přitom možno chápat výhradně v kontextu existence možnosti nápravy příslušeného rozhodnutí (existence konkrétního opravného prostředku), ale v souvislostech s možnostmi soudního řízení, které samou svou existencí zaručuje až do ukončení řízení průběžnou kontrolu danou trestním řádem s řadou konkrétních procesních nástrojů.
Ústavní stížnost tak byla podána předčasně; návrh je nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto byl odmítnut soudcem zpravodajem.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. května 2019
JUDr. Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj