ECLI:CZ:US:2019:4.US.2056.18.1
sp. zn. IV. ÚS 2056/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti evidované právnické osoby Cisterciácké opatství Osek, sídlem Rooseveltova 1, Osek, zastoupené JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Týnská 633/12, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2018 č. j. 28 Cdo 458/2018-352, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2017 č. j. 4 Co 82/2016-249 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. ledna 2016 č. j. 34 C 63/2015-195, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, podniku Lesy České republiky, s. p., sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, podniku Povodí Ohře, státní podnik, sídlem Bezručova 4219, Chomutov, podniku Státní statek Jeneč, státní podnik v likvidaci, sídlem Třanovského 622/11, Praha 17 - Řepy, a státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4 - Nusle, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 2056/18.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka podáním došlým Ústavnímu soudu dne 27. 3. 2019 vznesla námitku podjatosti soudce zpravodaje Radovana Suchánka (dále jen "soudce zpravodaj"). Námitku odůvodnila - stručně shrnuto - tvrzením, že soudce zpravodaj není v projednávané věci nestranný, a to v rovině objektivní, a nesplňuje požadavky nestrannosti kladené na soudce Evropským soudem pro lidská práva (dále jen "ESLP") tím, že nejsou naplněny podmínky tzv. objektivního a subjektivního testu tímto soudem definované. Konkrétně uvádí, že soudce zpravodaj spolupracoval na přípravě návrhu skupiny 47 poslanců na zrušení zákona č. 428/2012 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 11/13), přičemž považuje za bezpředmětný soudcův argument, že podání uvedeného návrhu, jakož i jeho obsah byly plně v dispozici navrhovatele. Připomíná konkrétní judikaturu ESLP (o podjatosti "profesionálního experta") a Ústavního soudu (o podjatosti
soudce - bývalého advokáta). Stěžovatelka doplňuje, že důvodné podezření o podjatosti soudce zpravodaje spočívá též v jeho kariéře před nabytím "mandátu ústavního soudce", protože působil řadu let ve vrcholných orgánech České strany sociálně demokratické a za tuto stranu kandidoval v roce 2010 ve volbách do Poslanecké sněmovny. Posléze stěžovatelka odkazuje na skutečnost, že Ústavní soud se již vyloučením soudce zpravodaje zabýval ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 2918/16, přičemž v této věci usnesením ze dne 11. 10. 2016 rozhodl o jeho nevyloučení. Poukazuje však na odlišnosti obou řízení, neboť v této věci jde bezprostředně o restituční věc podle §9 zákona č. 428/2012 Sb. a soudce Radovan Suchánek je nyní soudcem zpravodajem.
2. Ke stěžovatelčině námitce se soudce zpravodaj vyjádřil v podání ze dne 16. 4. 2019. Upozornil, že jde v podstatě o shodnou námitku jako v řízení vedeném
pod sp. zn. III. ÚS 2918/16 a odkázal na text tehdejší námitky, na své vyjádření k ní a na výše uvedené usnesení. Dále dodal, že kandidatura na volenou veřejnou funkci ve spojení s odbornou činností vykonávanou pro poslanecký klub nepředstavuje v dané věci důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování věci podle §36 odst. 1
zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a uvedl, že stěžovatelčina námitka, "že přestože soudce zpravodaj nepůsobil jako expert přímo v tomto řízení ... ve věci majetkového vyrovnání s církvemi se jedná o širší kauzu přesahující jedno konkrétní soudní řízení, a je tedy na ně třeba pohlížet ve své úplnosti", se nevztahuje ke konkrétní věci, z níž by měl být vyloučen. K námitce ohledně skutečnosti, že je v dané věci soudcem zpravodajem, konstatoval, že ustanovení zákona o Ústavním soudu, týkající se vyloučení soudce Ústavního soudu z projednávání a rozhodování věci, nerozlišují podle toho, zda v dané věci soudce je anebo není soudcem zpravodajem.
3. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
4. Ústavní soud posoudil výše uvedené skutečnosti (sub 1. a 2.) a neshledal důvod pro změnu svého přístupu (viz usnesení ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. III. ÚS 2918/16),
tj. že předchozí angažovanost soudce Ústavního soudu ve veřejném životě, ani okolnost, že soudce byl v minulosti členem politické strany, která zastávala k církevním restitucím určitý postoj, nemohou být samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci, a to ani odborná činnost pro tuto politickou stranu. Vyloučení soudce s odkazem na jeho politické postoje zastávané před jmenováním soudcem Ústavního soudu by vedlo k zásahu do základního práva na zákonného soudce. Ústavní soud dále dodává, že účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení ve věci sp. zn. IV. ÚS 2056/18 není politická strana, jejímž členem byl soudce Radovan Suchánek. Ani okolnost, že tento soudce je v dané věci soudcem zpravodajem, není důvodem pro jeho vyloučení, protože podle zákona o Ústavním soudu je sice soudce zpravodaj oprávněn činit některé dílčí procesní úkony, ovšem v ostatních záležitostech, zejména při meritorním (ev. kvazimeritorním) rozhodování, jde o rozhodování senátní, nebo plenární.
5. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl třetí senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s §38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu, že soudce zpravodaj Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2019
Josef Fiala v. r.
předseda senátu