ECLI:CZ:US:2019:4.US.2683.19.1
sp. zn. IV. ÚS 2683/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu stěžovatelky S. R., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, bez právního zastoupení, na mimořádné snížení uloženého trestu odnětí svobody, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka ve svém podání, označeném jako ústavní stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. května 2019, sp. zn. 67 T 48/2019, požaduje mimořádné snížení trestu, neboť úhrn uložených trestů považuje za nepřiměřeně přísný s tím, že nápravy lze dosáhnout i kratším trestem. K tomu mimo důvody, které považuje za podstatné, uvádí výčet trestů odnětí svobody uložených jí Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 12. října 2015, sp. zn. 6 T 81/2015, v trvání 12 měsíců, ze dne 16. června 2016, sp. zn. 9 T 30/2016, v trvání 18 měsíců, ze dne 17. října 2018, sp. zn. 1 T 103/2018, v trvání 12 měsíců, ze dne 1. dubna 2019, sp. zn. 7 T 42/2019, v trvání 15 měsíců a ze dne 4. května 2019, sp. zn. 67 T 48/2019, v trvání 14 měsíců, Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 32 T 27/2017, v trvání 15 měsíců a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. listopadu 2018, sp. zn. 29 T 79/2018, v trvání 15 měsíců.
Podle §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba tvrdící, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zřetelně akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (čl. 83 Ústavy), a ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Proto mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných subjektů veřejné moci, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod, a to i v případě, že by na konkrétní podobu ochrany práv zakotvených v podústavních předpisech měl jiný názor.
Mimořádné snížení trestu (§58 trestního zákoníku) je moderačním nástrojem obecného soudu, který může být použit, existují-li zákonem předvídané důvody pro uložení trestu pod spodní hranicí příslušné trestní sazby. Orgánem určeným k takovému kroku jsou ale obecné soudy a rozhodování o navrhované změně Ústavnímu soudu nepřísluší. Z podání přitom není ani patrné, zda se navrhovatelka se svým požadavkem obrátila již na soud prvního stupně či zda výše citovaná rozhodnutí napadla řádným opravným prostředkem - odvoláním. Podle čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen Ústava") jsou to jen obecné soudy, které rozhodují o vině a trestu za trestné činy.
Podle čl. 2 odstavce 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odstavce 3 Ústavy, lze státní moc uplatňovat jen v případech, mezích a způsobem, který stanoví zákon. Hlava druhá zákona o Ústavním soudu stanoví v jednotlivých oddílech celkem deset typů řízení, které mohou před Ústavním soudem probíhat, navrhovatelka se však domáhá příkazu, který v tomto zákonném výčtu upraven není.
Ústavní soud není orgánem příslušným k vyřízení výše požadovaného postupu navrhovatelky; proto návrh odmítl podle §43 odstavce 1 písmene d) zákona o Ústavním soudu, neboť k jeho projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2019
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj