ECLI:CZ:US:2019:4.US.2866.18.1
sp. zn. IV. ÚS 2866/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti Jaromíra Grumlíka a Zdeňky Grumlíkové, zastoupených Mgr. Janem Koptišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Široká 11, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. května 2018, sp. zn. 5 Co 197/2018, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích jako účastníka řízení a korporace EDENHAM VENTURES LTD. se sídlem v Belize, Belize City, 4792 Coney Drive, Withfield Tower jako vedlejší účastnice řízení takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph. D., Exekutorský úřad Praha 6, Evropská 663/132 (dále jen "soudní exekutor"), ze dne 11. 1.2018, č. j. 067 EX 2913/05-1175, kterým nebylo stěžovatelům (povinným) přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolání. Dovolání stěžovatelů směřovalo proti usnesení krajského soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 5 Co 620/2017, jímž byla potvrzena dražební vyhláška soudního exekutora.
Stěžovatelé napadají uvedené usnesení, neboť nesouhlasí se závěrem, že v jejich případě jde o bezúspěšné uplatňování práva; jsou přesvědčeni o porušení svého práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zásady rovnosti účastníků a libovůli krajského soudu.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); je sice přípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona, avšak je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud není vrcholem soustavy soudů a zásadně není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti; může tak učinit jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody. Nepřisvědčil-li krajský soud stěžovatelům, splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků posoudil odlišně od jejich představ a své právní posouzení přiléhavě a dostatečným způsobem odůvodnil (což se stalo), jde o závěr nezávislého soudu, který Ústavní soud zásadně nepřezkoumává.
Krajský soud odůvodnil své rozhodnutí odkazem na průběh exekučního řízení zahájeného již v roce 2005, ve kterém stěžovatelé své dluhy neplní, a veškeré řádné i mimořádné opravné prostředky využívají především k oddálení provedení exekuce prodejem jejich nemovitých věcí. Podle krajského soudu byla sice naplněna jedna podmínka pro osvobození od soudních poplatků (odůvodněnost poměrů stěžovatelů); ani částečné osvobození však nebylo podle soudu možné stěžovatelům přiznat, protože jde z jejich strany o svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování a bránění práva; takovému závěru Ústavní soud nemá důvod oponovat.
Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu