ECLI:CZ:US:2019:4.US.3335.19.1
sp. zn. IV. ÚS 3335/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Tatsiany Tsuby, zastoupené JUDr. et Bc. Milanem Čmelíkem, advokátem se sídlem Lidická 405/3, Jablonec nad Nisou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2019, č. j. 19 Co 26/2019-231, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 14. 10. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky z téhož dne, kterou se domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2019, č. j. 19 Co 26/2019-231, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), včetně podmínky její přípustnosti.
3. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). Tímto procesním prostředkem je i dovolání.
4. Stěžovatelka byla v ústavní stížností napadeném rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2019, č. j. 19 Co 26/2019-231, poučena, že proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek §237 občanského soudního řádu, jakož i o lhůtě a místě podání dovolání.
5. V ústavní stížnosti stěžovatelka pod bodem I. uvádí, že s ohledem na výši žalované částky nepodávala dovolání, neboť jeho podání občanský soudní řád vylučuje.
6. Stěžovatelka, v odvolacím řízení zastoupená advokátem, však opomíjí, že ustanovení §238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu sice upravuje nepřípustnost dovolání proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč (jak tomu bylo i v nyní projednávané věci), avšak současně obsahuje takovou výluku této nepřípustnosti, podle které se výše uvedená hranice nevztahuje na spory ze spotřebitelských smluv a na věci pracovněprávní.
7. V nyní projednávané věci se jednalo právě o spor ze spotřebitelské smlouvy, což je ostatně zjevné i z různých částí napadeného rozsudku (viz odst. 10, 11, ale též samotná argumentace stěžovatelky v průběhu řízení v odst. 7).
8. Protože stěžovatelka nevyužila podání mimořádného opravného prostředku, byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2019
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu