ECLI:CZ:US:2019:4.US.3379.18.1
sp. zn. IV. ÚS 3379/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. M., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Plzeň - Bory, P. O. Box 335, 306 35 Plzeň - Bory, bez právního zastoupení, proti nedatovanému rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 48 T 2/2017, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 10. 10. 2018, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel. Doručené podání je podle svého obsahu nepřesné, neboť není zcela patrné, proti jakým rozhodnutím se na Ústavní soud obrací, a trpí též formálními vadami ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z návrhu lze zjistit pouze to, že navrhovatel podává ústavní stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 48 T 2/2017, jímž byl uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody ve výměře 9 let. Zároveň v podání navrhovatel uvádí, že jeho právník čeká na schválení zálohy za své služby opatrovnickým soudem - Obvodním soudem pro Prahu 6.
Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele neobsahovalo zákonem o Ústavním soudu stanovené náležitosti, byl stěžovatel dopisem ze dne 17. října 2018 (výzva byla doručena dne 19. října 2018), vyzván k odstranění vad, spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem. Byl také informován o nutnosti podat žádost o určení advokáta Českou advokátní komorou na předepsaném formuláři, a doložení kopie posledního rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřuje. Stěžovateli byla stanovena lhůta 60 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut. Stěžovatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 23. října 2018 tak, že je z něj patrné, že bylo podáno dovolání v téže věci, o němž ještě Nejvyšší soud nerozhodl a že stěžovatel vyčká tohoto rozhodnutí před podáním oficiální ústavní stížnosti.
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není.
Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených [a kasace pravomocných rozhodnutí - srov. ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jež hovoří o "pravomocném rozhodnutí"], v nichž skutečnost, že soudní rozhodnutí zasahuje do základních práv a svobod stěžovatele, nelze napravit v rámci soustavy obecných soudů, tj. procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení [srov. nález ze dne 30. 11. 1995 sp. zn. III. ÚS 62/95 (N 78/4 SbNU 243)]. Nelze rovněž opominout, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita; ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, pokud stěžovatel již vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat oba druhy procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je ustanovením §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu výslovně vyloučena. V opačném případě může být jeho ústavní stížnost posouzena jako nepřípustná.
V projednávaném případě je evidentní, že ve věci stěžovatele bude ještě rozhodováno Nejvyšším soudem a v době podání ústavní stížnosti, takže nyní napadené rozhodnutí krajského soudu není rozhodnutím konečným. Ústavní soud dále konstatuje, že lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula.
S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. a) a písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2019
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj