ECLI:CZ:US:2019:4.US.3388.19.1
sp. zn. IV. ÚS 3388/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní korporace Táboritská, spol. s r. o., se sídlem v Praze 3, Táboritská 1072/5, zastoupené Mgr. Vojtěchem Suchardou, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/1, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 2135/2019-59 ze dne 2. října 2019, Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 18/2018-35 ze dne 25. dubna 2019 a Městského soudu v Praze č. j. 81 Cm 1/2018-17 ze dne 20. dubna 2018, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (dále jen "nalézací soud") zamítl napadeným usnesením žalobu pro zmatečnost ve věci usnesení Městského soudu v Praze č. j. C 38500/RD75/MSPH, Fj 17752/2018/MSPH, ze dne 18. 1. 2018. Stěžovatelka (v procesním postavení žalobkyně) podala předmětnou žalobu pro zmatečnost, aniž označila žalovaného; tvrdila, že valná hromada korporace Táboritská, spol. s r. o., která se měla konat dne 12. 1. 2018 a která měla rozhodnout o odvolání dosavadního jednatele V. Tregubova a jmenovat nového jednatele Jiřího Novotného, se nikdy nekonala, přesto rejstříkový soud výše uvedeným usnesením dosavadního jednatele vymazal a Jiřího Novotného jako jednatele zapsal.
2. Nalézací soud vyšel ze zjištění učiněných z obchodního rejstříku, rejstříkové vložky C 38500, vedené ke společnosti Táboritská, spol. s r. o., podle které byl Jiří Novotný dne 25. 1. 2018 jako jednatel stěžovatelky do obchodního zapsán se vznikem funkce 15. 1. 2018. Dne 31. 1. 2018 byl Jiří Novotný z obchodního rejstříku jako jednatel vymazán se zánikem funkce 15. 1. 2018 a znovu zapsán jednatel Vasily Tregubov se vznikem funkce 28. 8. 2008. Tento zápis učinil Mgr. Viktor Semanik, notář v Sokolově, a to na základě svého notářského zápisu NZ 289/2018, N 296/2018 ze dne 31. 1. 2018, jímž osvědčil obsah rozhodnutí valné hromady stěžovatelka, na které oba společníci společnosti Pavel Tregubov i Vasily Tregubov učinili neplatnými a prohlásili za zfalšované rozhodnutí valné hromady ze dne 12. 1. 2018, na jehož základě byl do obchodního rejstříku jako jednatel zapsán Jiří Novotný.
3. Nalézací soud dospěl k závěru, že změny zápisu ve veřejném rejstříku lze dosáhnout podáním návrhu u rejstříkového soudu podle §101 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, a rozhodnout o neplatnosti či nicotnosti valné hromady společnosti lze dosáhnout pouze podáním žaloby podle §428 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Žaloba pro zmatečnost v případě rozhodnutí rejstříkového soudu o provedení zápisu není přípustná, a zejména proto ji nalézací soud zamítl.
4. Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadené usnesení nalézacího soudu potvrdil. Uvedl, že žaloba pro zmatečnost podaná zapsanou osobou není v projednávané věci subjektivně přípustná. Otázka, zda v projednávané věci jednal za zapsanou osobu její řádný statutární orgán, není předmětem zmatečnostního důvodu podle §229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nýbrž splývá s posouzením věci samé, k čemuž institut žaloby pro zmatečnost neslouží a z povahy věci sloužit nemůže.
5. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, neboť odvolací soud vyložil ustanovení §229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
6. Proti všem ve výroku uvedeným rozhodnutím podala řádně zastoupená stěžovatelka včasnou ústavní stížnost. Ústavní stížnost je sice přípustná, zároveň je však zjevně neopodstatněná.
7. Přes svoji obsáhlost neobsahuje ústavní stížnost žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci, avšak výlučně polemiku a nesouhlas s napadenými rozhodnutími Stěžovatelka fakticky žádá od Ústavního soudu, aby zajistil rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost v její prospěch. Všechna napadená rozhodnutí jsou však přesvědčivě odůvodněna, opírají se o ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, týkající se otázky aktivní legitimace k podání zmatečnostní žaloby, a pro stručnost lze jen na odůvodnění rozhodnutí odkázat. Ústavní soud není další přezkumnou instancí v rámci obecné justice a jeho úkolem není revidovat rozhodnutí vydaná obecnými soudy, tím spíše, jde-li jako v tomto případě o rozhodnutí o žalobě o zmatečnost, tedy o mimořádném opravném prostředku. Ústavní soud rozumí důvodům, pro které vydaly obecné soudy napadená rozhodnutí, a zdůrazňuje, že nesouhlas účastníka nespokojeného s výsledkem řízení, nemůže opodstatněnost ústavní stížnosti zakládat.
8. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu