ECLI:CZ:US:2019:4.US.62.19.1
sp. zn. IV. ÚS 62/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudce Jana Filipa a Josefa Fialy o ústavní stížnosti obchodní korporace TopFly s. r. o. se sídlem v Praze 1, Vodičkova 14, zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 43, proti výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2018 č. j. 20 Co 255/2018-192, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a dále a) Romana Černého, b) Lucie Černé, c) Báry Černé, d) Mikuláše Černého e) Jaroslava Munzara, f) MVDr. Marcely Franzové, g) Matyáše Munzara, h) Miloslava Lejdara, i) Petry Lejdarové, j) Terezy Lejdarové a k) Jakuba Lejdara, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka vlastní cestovní kancelář, se kterou se soudili její klienti (vedlejší účastníci a v řízení před obecnými soudy žalobci) o slevu z ceny zájezdu. Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. ledna 2018, č. j. 41 C 46/2016-162, ve výroku o nákladech řízení tak, že uložil stěžovatelce zaplatit vedlejším účastníkům na náhradě nákladů řízení 44 661 Kč - na rozdíl od soudu I. stupně, který vyčíslil náklady řízení jen na částku 2 428 Kč. Své nákladové rozhodnutí odůvodnil odvolací soud podle §142 odst. 3 o. s. ř.; dospěl k závěru, že v souzené věci záviselo rozhodnutí o výši plnění (slevy z ceny zájezdu) na úvaze soudu a vedlejší účastníci mají právo na plnou náhradu nákladů řízení, přestože jim v konečném výsledku bylo přisouzeno méně, než se domáhali žalobou.
Stěžovatelka brojí u Ústavního soudu jen proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení a cítí se být dotčena ve svém "právu na spravedlivý proces" podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka zpochybňuje závěr odvolacího soudu o tom, že v její věci výše plnění závisela výlučně na úvaze soudu; podle ní měl odvolací soud postupovat podle pravidla poměrného rozdělení náhrady nákladů řízení při částečném úspěchu ve věci podle §142 odst. 2 o. s. ř., nikoliv podle §142 odst. 3 o. s. ř.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost, která byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že je sice přípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona, neboť dovolání proti nákladům řízení je ze zákona nepřípustné [viz §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.], avšak je zjevně neopodstatněná.
K samotné problematice nákladů řízení se Ústavní soud ve své konstantní judikatuře staví rezervovaně a podrobuje ji pouze omezenému ústavněprávnímu přezkumu. Z hlediska kritérií spravedlivého procesu totiž nelze klást rovnítko mezi řízením vedoucí k rozhodnutí ve věci samé a rozhodováním o nákladech řízení, neboť "spor" o náklady řízení zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující výrok Ústavního soudu o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele. Náhrada nákladů řízení může nabýt ústavněprávní dimenzi (podobně jako ve věcech týkajících se tzv. bagatelních částek) pouze v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících řízení, což nastává např. v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, v nichž by byl obsažen prvek svévole [viz nález sp. zn. IV. ÚS 2119/11 ze dne 3. 4. 2012 (N 70/65 SbNU 3)]; nic takového v projednávané věci Ústavní soud nezjistil.
Odvolací soud napadené rozhodnutí řádně odůvodnil a vysvětlil v něm i svoji úvahu, na které je v tomto případě závislé rozhodnutí o výši plnění. Rovněž nákladové rozhodnutí je řádně odůvodněno a Ústavní soud nemá žádný důvod do něj zasahovat, i z důvodů, které jsou uvedeny výše; proto ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný.
Usnesení obsahuje jen stručné odůvodnění podle ustanovení §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu