ECLI:CZ:US:2020:1.US.1069.20.1
sp. zn. I. ÚS 1069/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Stromšíka, zastoupeného JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem ul. Hemy 855, Valašské Meziříčí, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. 1 As 401/2019-23, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2019, č. j. 31 A 173/2017-55, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 10. 4. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, provedl obnovu katastrálního operátu přepracováním na digitální mapu ve smyslu §40 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, pro katastrální území Dolní Bečva. Proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podal stěžovatel dle §45 katastrálního zákona námitky, které odůvodnil tím, že obnovou katastrálního operátu dojde ke zmenšení jeho pozemku p. č. X o 211m2. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 11. 1. 2017, č. j. OR-386/2016-836-13, námitky zamítl a rozhodl, že uvedený pozemek bude v katastru nemovitostí evidován v hranici a výměře dle výsledků obnovy katastrálního operátu. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně zamítl. Následně podaná žaloba byla Krajským soudem v Brně ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítnuta. Podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítnuta.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že obecné soudy některé jeho námitky považovaly za opožděně podané a z toho důvodu se jimi blíže nezabývaly. Takové zjištění se však nezakládá na pravdě, neboť tyto námitky byly vzneseny již 18. 11. 2016. V tomto podání poukázal stěžovatel na skutečnost, že po obnově operátu bude mít předmětný pozemek nižší výměru, nebylo vyznačeno duplicitní vlastnictví a že katastrální úřad vycházel z nesprávně zaměřených geodetických bodů. Stěžovatel je toho názoru, že uvedeným postupem bylo zasaženo do jeho práv, jež jsou mu garantována články 4, 11, 36 a 37 Listiny základních práv a svobod.
III.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že nelze ztrácet ze zřetele podstatu obnovy katastrálního operátu, který byl prováděn formou "přepracování souboru geodetických informací". Z odůvodnění jak krajského soudu, tak i Nejvyššího správního soudu vyplývá, jakým způsobem se obnova operátu provádí a hlavně jaká je povaha prováděného úkonu. Krajský soud v Brně ve svém odůvodnění konstatoval, že při zvolené metodě obnovy katastrálního operátu nepřichází v úvahu místní šetření a nové zaměření nemovitosti, neboť smyslem této metody je využití předchozích výsledků zeměměřičské činnosti. Nejvyšší správní soud pak poukázal na skutečnost, že právní vztahy k pozemku by mohly být dotčeny jen tehdy, byla-li by jejich případná změna doložena listinou. Což se v předmětném případě nestalo. Součastně byl stěžovatel poučen o tom, že se může domáhat určení průběhu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí o. s. ř.
Nejvyšší správní soud konstatoval, jaká pochybení stran vymezení hranic pozemku mohou účastníci namítat. V zásadě se jedná o případy, kdy bude zpochybněno použití výstupů dosavadní měřičské činnosti, případně se bude jednat o skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově operátu k dispozici. Stěžovatelem vznesené námitky obsažené v jeho podání ze dne 18. 11. 2016 však takový charakter nemají. Z toho důvodu považuje Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů za řádně odůvodněná a ústavně konformní.
Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu