ECLI:CZ:US:2020:1.US.1181.20.1
sp. zn. I. ÚS 1181/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Ludvíka Davida a Davida Uhlíře o vyloučení soudce Pavla Rychetského z rozhodování ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2020 č. j. 14 Co 33/2020-146 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. října 2019 č. j. 0 P 244/2019-104, takto:
Soudce Pavel Rychetský je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1181/20.
Odůvodnění:
1. Soudce Pavel Rychetský, pro účely rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele, zařazený do I. senátu Ústavního soudu, rozhodujícího o ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. I. ÚS 1181/20, přípisem ze dne 28. dubna 2020 oznámil předsedkyni II. senátu, že se považuje za podjatého, jelikož k osobě stěžovatele má osobní vztah. Stěžovatel byl v minulosti advokátním koncipientem a posléze i spolupracujícím advokátem v advokátní kanceláři Pavla Rychetského. Nad to pak se stěžovatelem zůstali nadále v přátelských vztazích.
2. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nezávislost a nestrannost soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je přitom třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní kritérium pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je vždy zapotřebí vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých zájmů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
6. Osobní vztah k vedlejšímu účastníkovi, tedy vztah, který je způsobilý založit podjatost soudce, byl v posuzovaném případě shledán. Dosavadní soudce zpravodaj má se stěžovatelem jak společnou pracovní minulost, tak i přátelský osobní vztah. V souladu s výše nastíněnými principy tak II. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro vyloučení soudce z projednávání ústavní stížnosti, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. května 2020
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu