ECLI:CZ:US:2020:1.US.1319.20.1
sp. zn. I. ÚS 1319/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Jaromíra Jirsy a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti L. J., zastoupené Kateřinou Sekaninovou, advokátkou se sídlem Jezuitská 14/13, 602 00 Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 2/2020-282 ze dne 11. 2. 2020, o ustanovení opatrovníka nezletilému dítěti pro řízení o ústavní stížnosti takto:
Nezletilé N. J., toho času umístěné v Krizovém centru pro děti a dospívající, Hapalova 1642/4, 621 00 Brno - Řečkovice, se opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti ustanovuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Odůvodnění:
Stěžovatelka dne 6. 5. 2020 podala ústavní stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Brně. Z jeho obsahu Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se návrhem podaným k Městskému soudu v Brně domáhala navrácení své nezletilé dcery, N. J., zadržené rodiči stěžovatelky na území České republiky, do místa jejího obvyklého bydliště ve Spolkové republice Německo. Tomuto návrhu stěžovatelky Městský soud v Brně vyhověl a rozsudkem č. j. 125 Nc 2505/2019-171 ze dne 13. 11. 2019 rodičům stěžovatelky (prarodičům nezletilé) jako odpůrcům uložil, aby nezletilou navrátili do místa jejího obvyklého bydliště ve městě Hamburg v Německu, a to do 30 dnů od doručení rozsudku. Pro případ, že by tak neučinili, soud nadělil stěžovatelku oprávněním nezletilou převzít za účelem jejího navrácení do výše uvedeného místa jejího obvyklého bydliště.
Rozsudek soudu prvního stupně napadli odpůrci odvoláním, jemuž Krajský soud v Brně vyhověl a ústavní stížností napadeným rozsudkem změnil rozhodnutí nalézacího soudu tak, že návrh stěžovatelky v celém rozsahu zamítl. Spolu s tím zrušil i navazující výrok o zmíněném oprávnění stěžovatelky převzít nezletilou za účelem jejího navrácení do místa jejího obvyklého bydliště, jakož i výrok o nákladech řízení, o nichž v důsledku měnícího rozhodnutí sám rozhodl.
Dle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s ustanoveními §469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat.
V řízení o ústavní stížnosti má nezletilá N. J. postavení vedlejšího účastníka řízení a její zákonná zástupkyně, stěžovatelka jako matka, je účastníkem řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilé kolizního opatrovníka i pro řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, že jí jako kolizního opatrovníka ustanovil Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který je orgánem sociálně-právní ochrany dětí [§4 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu