infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 31.08.2020, sp. zn. I. ÚS 2186/20 [ usnesení / LICHOVNÍK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:1.US.2186.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:1.US.2186.20.1
sp. zn. I. ÚS 2186/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Libora Kahouna, zastoupeného JUDr. Michalem Vejlupkem, advokátem se sídlem Hradiště 97/4, Ústí nad Labem, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2020, č. j. 33 C 29/2020-124, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 31. 7. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem, jímž mělo dojít k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatel se v řízení před okresním soudem domáhal na vedlejší účastnici (Česká republika - Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje) zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu přiměřeného zadostiučinění za nerovné zacházení se stěžovatelem, jenž se nacházel ve služebním poměru. Vedlejší účastnice vydala dne 16. 5. 2019 rozkaz, kterým byl stěžovatel vyslán na studijní pobyt na oddělení kriminalistické techniky územního odboru Teplice od 20. 5. 2019 do 31. 12. 2019 za účelem doplnění znalostí a dovedností při vyhledávání, zajišťování, dokumentaci a balení trasologických stop. Nerovné zacházení mělo spočívat v tom, že žádný jiný pracovník odboru kriminalistické techniky a expertíz nebyl vyslán na studijní pobyt v takovém rozsahu jako stěžovatel. Ten se s ohledem na vyslání na studijní pobyt nemohl dále vzdělávat a doplňovat si své odborné znalosti a nemohl dále vykonávat svou profesi. Stěžovatel je toho názoru, že rozhodnutí soudu nebylo řádně odůvodněno, přičemž právní závěry soudu neodpovídají zjištěným skutečnostem. Soud se nevypořádal se všemi námitkami a tvrzeními stěžovatele. III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Stěžovatel namítá porušení práva na spravedlivý proces. Toto právo však není právem samoúčelným, jeho uplatňování je vždy vázáno na základní právo hmotné (v daném případě právo majetkové), přičemž zásah do tohoto hmotného základního práva je intenzity tak nízké, že mu nelze poskytnout ústavněprávní ochranu. V případě těchto bagatelních částek je evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu těm právům, jejichž porušení znamená i zásah do základních práv účastníka řízení a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatele brojícího proti rozsudku vydanému v bagatelní věci. Jinak řečeno, řízení o ústavní stížnosti v případech, kde se jedná o bagatelní částky, by bezúčelně vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod. Bagatelní částky totiž - často jen pro svou výši - nejsou schopny současně představovat porušení základních práv a svobod, přičemž částka 10 000 Kč není absolutní mezní hranicí pro posouzení oprávněnosti stěžovatele k podání ústavní stížnosti, tu je třeba vždy individuálně posuzovat v kontextu výše uvedené intenzity zásahu do základních práv stěžovatele. Nad nezbytně nutnou míru odůvodnění Ústavní soud konstatuje, že závěry okresního soudu týkající se možnosti vyslání stěžovatele na studijní pobyt považuje s ohledem na skutkovou a právní situaci za přiléhavé a ústavně konformní. Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 31. srpna 2020 Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:1.US.2186.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 2186/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 31. 8. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 31. 7. 2020
Datum zpřístupnění 25. 9. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Ústí nad Labem
POLICIE - Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje - Česká republika
Soudce zpravodaj Lichovník Tomáš
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 361/2003 Sb., §77
  • 99/1963 Sb., §202 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
Věcný rejstřík služební poměr
policista
Policie České republiky
diskriminace
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-2186-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 113201
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-09-26