ECLI:CZ:US:2020:1.US.2781.20.1
sp. zn. I. ÚS 2781/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Šofra, zastoupeného JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem v České Lípě, Sokolská 270/8, proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 22 C 283/2019-119 ze dne 30. 7. 2020, za účasti Okresního soudu v Liberci, jako účastníka řízení, a společnosti CreditKasa, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Hradecká 2526/3, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Napadeným rozsudkem bylo stěžovateli k žalobě vedlejší účastnice uloženo zaplatit jí 5000 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodné obohacení, vzniklé poukázáním této částky vedlejší účastnicí na bankovní účet stěžovatele jako jistiny poskytnuté na základě neplatné úvěrové smlouvy.
2. Stěžovatel se v řízení před Ústavním soudem domáhá zrušení napadeného rozhodnutí pro porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel tvrdí, že se pravděpodobně stal obětí série úvěrových podvodů prostřednictvím zneužití jeho osobních údajů při sjednávání internetových půjček. Žalovanou částku si nepůjčil, proto neví, proč by ji měl vracet. Napadené rozhodnutí je absurdní a nepřezkoumatelné, okresní soud podle stěžovatele řádně nevypořádal jeho důkazní návrhy, které mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci samé.
3. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); je sice přípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona, avšak zjevně neopodstatněná.
4. Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud přihlíží také k tomu, jak intenzivně zasahují do práv a svobod stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní [usnesení sp. zn. III. ÚS 405/04 ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)]. Je při tom veden úvahou, že tyto částky již s ohledem na svou výši, zpravidla nemohou dosáhnout ústavněprávní roviny pro své obvykle nikoliv významné faktické dopady na osobu stěžovatele (jeho majetkové poměry). Výše předmětné částky v souzené věci je velmi bagatelní (proti napadenému rozsudku není přípustný ani řádný opravný prostředek); marginální dopad rozhodnutí do svých majetkových poměrů zhodnotil ostatně sám stěžovatel, uvedl-li, že jako úspěšný podnikatel nemá zapotřebí půjčovat si částky takto banální výše.
5. S ohledem na uvedené se Ústavní soud zabýval pouze tím, zda rozhodnutí okresního soudu porušilo podstatu ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, což neshledal: okresní soud své rozhodnutí sice stručně, avšak srozumitelně a logicky vysvětlil; nelze je tedy hodnotit jako nepřezkoumatelné. Stěžovatel namítá, že nebyly řádně vypořádány jeho důkazní návrhy, činí tak ovšem jen v obecné rovině, bez další konkretizace.
6. V rozsudku není popsán proces dokazování, pouze závěr soudu o skutkovém stavu věci; takto stručné odůvodnění okresnímu soudu v podobných věcech umožňuje §157 odst. 4 o. s. ř.; ani v tomto směru mu tedy není co vytknout. Okresní soud vzal za prokázané, že na bankovní účet, vedený na jméno stěžovatele, k němuž v rozhodné době neměl dispoziční oprávnění nikdo jiný, byla vedlejší účastnicí poukázána žalovaná částka, stěžovateli tak vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor vedlejší účastnice. Stěžovatelovo tvrzení, že žádnou podobnou smlouvu o půjčce neuzavřel, je z pohledu Ústavního soudu mimoběžné se skutkovým a právním závěrem okresního soudu o vzniku bezdůvodného obohacení. Skutečnost, že stěžovatel soud nepřesvědčil o svém skutkovém a právním náhledu na věc, porušení jeho práv nepředstavuje - neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení ústavně zaručených práv a svobod [již usnesení sp. zn. III. ÚS 44/94 ze dne 27. 10. 1994 (U 18/2 SbNU 241)].
7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu