ECLI:CZ:US:2020:1.US.2945.20.1
sp. zn. I. ÚS 2945/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele K. Z., zastoupeného JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou, sídlem Přívozská 703/10, Ostrava, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Okresním soudem v Ostravě dne 16. dubna 2019 č. j. 0 Nt 15048/2019-16 a proti postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, spočívajícímu v provedení domovní prohlídky, za účasti Okresního soudu v Ostravě a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 15. 10. 2020, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví specifikovaného příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud") z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv podle čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 12 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Dále navrhl, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán") porušovat základní práva stěžovatele a přikázal obnovit stav před jejich porušením tím, že vydá věci zajištěné při domovní prohlídce provedené dne 17. dubna 2019.
2. Napadeným příkazem k domovní prohlídce byla podle §83 odst. 1 trestního řádu nařízena domovní prohlídka v rodinném domě obývaném stěžovatelem, na pozemku, jehož je rodinný dům součástí, a na přilehlé zahradě. V dotčené nemovitosti se měly nacházet věci důležité pro objasnění podezření ze spáchání závažné trestné činnosti a domovní prohlídka byla nařízena jako neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť existovala důvodná obava ze zmaření nebo zničení důkazů podezřelými osobami a tyto důkazy nešlo zajistit jiným způsobem. Domovní prohlídka byla policejním orgánem provedena dne 17. 4. 2019 a byly při ní zajištěny movité věci specifikované v protokolu o provedení domovní prohlídky a jeho dodatku.
II.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
3. Před samotným věcným posouzením ústavní stížnosti je Ústavní soud povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány předpoklady projednání ústavní stížnosti stanovené Ústavou a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavní soudu"). Po přezkoumání podání stěžovatele Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost tyto předpoklady nesplňuje, a to částečně z důvodu opožděnosti a částečně z důvodu nepřípustnosti.
4. Pokud jde o část ústavní stížnosti, brojící proti příkazu k domovní prohlídce podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, platí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud z protokolu o provedení domovní prohlídky a jeho dodatku zjistil, že v této věci napadený příkaz k domovní prohlídce byl stěžovateli doručen dne 17. 4. 2019 a od tohoto okamžiku se odvíjela lhůta k podání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost podaná dne 15. 10. 2020 je tak zjevně podána po marném uplynutí zákonné lhůty.
5. Pokud jde o část, v níž stěžovatel brojí proti způsobu provedení domovní prohlídky, Ústavní soud připomíná, že ústavní stížnost je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti postupně dovodil, že u ústavních stížností brojících proti postupu orgánů činných v přípravném řízení trestním jsou opravnými prostředky, které je nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, také žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce podle §157a trestního řádu a podnět k výkonu dohledu podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, tj. obecně řečeno stěžovatelé se musí před podáním ústavní stížnosti domáhat nápravy v rámci soustavy státního zastupitelství [nález ze dne 2. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 (N 51/76 SbNU 691), případně také usnesení ze dne 28. 8. 2014 sp. zn. II. ÚS 2166/14 (U 14/74 SbNU 623) a usnesení ze dne 1. 4. 2016 sp. zn. III. ÚS 254/16; všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Vzhledem k tomu, že stěžovatel tvrdí, že k tvrzenému zásahu do jeho základních práv mělo dojít (protiprávním) postupem policejního orgánu při výkonu domovní prohlídky jdoucím nad rámec samotného příkazu (srov. nález ze dne 9. 4. 2020 sp. zn. II. ÚS 2597/18), pak mohou opravné prostředky v rámci soustavy státního zastupitelství pro stěžovatele představovat efektivní prostředek nápravy a byl povinen je vyčerpat.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout částečně jako opožděnou podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a částečně jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2020
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj