ECLI:CZ:US:2020:1.US.2997.20.1
sp. zn. I. ÚS 2997/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu M. S., zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, proti usnesením Okresního státního zastupitelství v Olomouci sp. zn. 2 ZT 64/2020 ze dne 24. srpna 2020 a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Olomouc, 2. oddělení obecné kriminality, č. j. KRPM-70509-130/TČ-2019-140573-507 ze dne 28. července 2020, za účasti Okresního státního zastupitelství v Olomouci a Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Police České republiky, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Olomouc, 2. oddělení obecné kriminality, napadeným usnesením zahájila trestní stíhání navrhovatele. Následnou stížnost navrhovatele Okresní státní zastupitelství v Olomouci zamítlo.
2. Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům ve vztahu subsidiarity. To se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Ochrana ústavnosti není pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je v souladu s čl. 4 Ústavy úkolem všech orgánů veřejné moci. Procesní rozhodnutí, jimiž se řízení nekončí, přezkoumává Ústavní soud pouze výjimečně; jde především kroky zasahující intenzivně například do osobní svobody (vazba). Jinak zasahuje Ústavní soud teprve až v případě selhání všech ostatních orgánů a nástrojů.
3. V projednávaném řízení nebylo vydáním napadených rozhodnutí řízení ukončeno, ale naopak k jeho zahájení; řízení nadále pokračuje, a tak existuje možnost nápravy případného zásahu do ústavně zaručených základních práv nebo svobod odpovídajícími procesními trestně-právními prostředky již v rámci řízení samotného.
4. Ústavní stížnost je procesní nástroj, který je možno použít teprve poté, co navrhovatel vyčerpá všechny ostatní zákonné možnosti. Přípustné opravné prostředky není přitom možno chápat výhradně v kontextu existence možnosti nápravy příslušeného rozhodnutí (existence konkrétního opravného prostředku), ale v souvislostech s možnostmi soudního řízení, které samou svojí existencí zaručuje, až do svého ukončení, průběžnou kontrolu danou trestním řádem s celou řadou konkrétních procesních nástrojů.
5. Ústavní stížnost tak byla podána předčasně; návrh je nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto jej Ústavní soud odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2020
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj