infUsVec2, infUsLengthVec37,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.11.2020, sp. zn. I. ÚS 3014/20 [ usnesení / SLÁDEČEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:1.US.3014.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:1.US.3014.20.1
sp. zn. I. ÚS 3014/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl o návrhu Z. D., takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatelka ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 26. 10. 2020 uvádí, že se jako prarodič obrátila na Městskou část Prahu 10 s dotazem, zda byla jejím vnukům zřízena opatrovnická rada a dále, že se chtěla v případě, že by tomu tak bylo, stát jejím členem. Bylo jí sděleno, že na tuto informaci nemá nárok a bylo zahájeno správní řízení. Požaduje zrušení usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě o jmenování opatrovníka a zrušení zákonů, které umožňují takovéto rozhodnutí. Dále požaduje, aby Ústavní soud zjistil, zda byla na základě tohoto usnesení zřízena opatrovnická rada, a pokud ano, aby soud tuto opatrovnickou radu a všechna její rozhodnutí zrušil jako neplatná. Z obsahu přiloženého usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 11. 2017 č. j 0 P 29/2017-253 se podává, že v řízení o úpravu styku nezletilých dětí s prarodiči a o vydání předběžného opatření ohledně úpravy styku nezletilých dětí s prarodiči byl nezletilým vnukům navrhovatelky jako opatrovník ustanoven Úřad městské části Praha 10. Proti uvedenému usnesení bylo možné podat odvolání. Z obsahu přiloženého usnesení Úřadu městské části Praha 10 č. j. 10P10-101584/2020 ze dne 14. 10. 2020 se podává, že nebylo vyhověno žádosti navrhovatelky o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zda byla zřízena opatrovnická rada ve prospěch vnuků žadatelky. Navrhovatelka uvádí, že proti tomuto rozhodnutí podala odvolání. Ústavní soud posoudil podání navrhovatelky a dospěl k závěru, že se jedná o návrh z části nepřípustný a z části o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a proto jej odmítl. Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je tedy krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná. Pojem "vyčerpání" ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom znamená nejen uplatnění příslušného procesního prostředku, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. Pakliže je přípustný opravný prostředek následně řádně podán, je nezbytné napadnout ústavní stížností také na jeho základě vydané rozhodnutí. V projednávané věci je evidentní, že navrhovatelka příslušný opravný prostředek proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 11. 2017 nevyčerpala, event. na jeho základě vydané rozhodnutí včas podanou ústavní stížností nenapadla. Řízení vedené u Úřadu městské části Praha 10 č. j. 10 P10-101584/2020 pak dosud nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím. Ústavní stížnost směřující proti těmto rozhodnutím je tak třeba hodnotit jako nepřípustnou. Pokud jde o další shora uvedené požadavky navrhovatelky, jedná se o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Kompetence Ústavního soudu jsou totiž jednoznačně vymezeny v Ústavě (čl. 2 odst. 2 a čl. 83) a v zákoně o Ústavním soudu (§82 odst. 3) a nelze je nad tento rámec nepřípustně rozšiřovat. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh odmítl zčásti jako návrh nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a zčásti jako návrh, k jehož projednání není příslušný podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, a to aniž by s ohledem na uvedené vyzýval navrhovatelku k odstranění vad návrhu, neboť ani jejich odstranění by nemohlo vést k jeho projednatelnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 18. listopadu 2020 JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:1.US.3014.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 3014/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 18. 11. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 26. 10. 2020
Datum zpřístupnění 11. 12. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Havlíčkův Brod
Soudce zpravodaj Sládeček Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro nepříslušnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 89/2012 Sb., §927
  • 99/1963 Sb., §201
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík styk rodičů s nezletilými dětmi
odvolání
opravný prostředek - řádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3014-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 114142
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-12-18